Komentář: Žluté vesty slábnou, hněv Francouzů trvá. Protesty poškodily obraz prezidenta reformátora

Protesty takzvaných žlutých vest v Paříži (15.12.2018)

Protesty takzvaných žlutých vest v Paříži (15.12.2018) Zdroj: Reuters

Protesty takzvaných žlutých vest v Paříži (15.12.2018)
Protesty takzvaných žlutých vest v Paříži (15.12.2018)
Protesty takzvaných žlutých vest v Paříži (15.12.2018)
4
Fotogalerie

Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho vláda si po včerejšku mohli oddychnout. Páté dějství, jak o sobotních protestech mluvilo hnutí žlutých vest, muselo naopak zklamat organizátory. Pouhých 66 tisíc lidí v ulicích dokazuje, že v pondělí oznámené Macronovy ústupky – především zvýšení minimální mzdy, nezdaňování přesčasových hodin a zrušení plánovaného zdražování paliv – zabraly a demonstranty rozdělily.

Macronovi hraje do karet i počasí a blížící se Vánoce – v dešti a mrazech vůle protestovat rychle klesá. I když byli prakticky všichni účastníci pařížských demonstrací, s nimiž jsem mluvil, odhodlaní pokračovat, někteří zmiňovali fakt, že pravidelné víkendy v Paříži jim dost zatěžují rozpočet. Při hovoru o nízké kupní síle obyvatel si jeden muž stěžoval, že lidé nemají ani na vánoční dárky pro děti – i on se bude zřejmě příští týden složitě rozhodovat, čemu dá přednost.


Chtějí vyšší důchody i přímou demokracii. Kdo jsou žluté vesty a jaké jsou jejich požadavky? Více zde >>>


V regionech je sice revoluční nadšení stále silné, pokud se už ani tam ale nepodařilo vzburcovat davy, budou počty lidí blokujících kruhové objezdy rychle klesat. Povzbuzený ministr vnitra Christophe Castaner už proto včera večer mluvil o tom, že „kruháče“ bude třeba uvolnit. Vláda zjevně přežila nejkrizovější chvíle a místo „občanské války v ulicích“, o níž psala média, už řeší praktické kroky vedoucí k obnově normálního fungování státu.

Vyhráno Macron ale ještě ani zdaleka nemá, výbušný potenciál části frustrované společnosti hned tak nezmizí. Hnutí žlutých vest se už začalo objevovat i v průzkumech před volbami do Evropského parlamentu, kde by mohlo v případě kandidatury řádně zamíchat volebními kartami.

Vítězství ani druhé místo mu sice sondáže nepředpovídají, zato ale jasně ukazují na hluboký pád prezidentovy popularity. Jeho hnutí Republika vpřed! by podle agentury Ifop skončilo druhé s poměrně velkým odstupem na krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové. Ještě před dvěma měsíci bylo přitom pořadí opačné – protesty žlutých vest mladého prezidenta s image reformátora značně poškodily. Škody narůstají i obchodníkům, pro něž byly nepokoje během adventních sobot zvláště bolestivé.

Macron, jenž až dosud trávil většinu mandátu světovou diplomacií, se tak bude muset „vrátit na zem“ a více řešit domácí politiku. Napovědět v jejím dalším směřování by mu ostatně mohly i plánované občanské konzultace, v nichž by se Francouzi měli vyjádřit k některým zásadním otázkám, jako jsou ekologické reformy nebo stav demokracie v zemi. Pokud bude oslabený prezident napětí v zemi přehlížet, vrátí se mu jako bumerang i na světové scéně. Je těžké být vůdčí osobností na evropských summitech, když vám doma hoří auta a v ulicích pochodují statisíce lidí.

Další články si můžete přečíst na Info.cz >>>