Koruna těží z globálního sentimentu, zisky ale nemusí udržet
České koruně se v posledních týdnech daří. Posilují však i ostatní měny středoevropského regionu, respektive většina měn rozvíjejících se trhů.
Přestože se úrokový diferenciál korunových a eurových tržních úrokových sazeb nijak výrazně nerozšiřuje, zčásti k odpoutání od hladiny 25 CZK/EUR mohla přispět také tuzemská dubnová inflace, která se z březnových 2,0 procenta meziročně zvýšila na 2,9 procenta. Analytický konsenzus i ČNB přitom očekávaly, že vzroste pouze na 2,4 procenta, respektive 2,5 procenta. Obecně by se mezi důvody posilování koruny vůči euru dalo zařadit rovněž robustní oživování české ekonomiky, které je patrné nejen v rámci domácí poptávky, ale též u – pro vývoj koruny důležitého – zahraničního obchodu.
Dubnové proinflační překvapení bylo nicméně dáno hlavně vyššími cenami potravin. Podle odhadu analytického oddělení Komerční banky v květnu dojde k určité korekci a tím také k poklesu celkové meziroční inflace. Z pohledu tržních úrokových sazeb a koruny by to mohlo být částečně vyvažováno proinflačním vyzněním mzdové dynamiky za první čtvrtletí, která oproti závěru loňského roku v sezonně očištěném mezičtvrtletním vyjádření pravděpodobně výrazně zrychlila.
Směrem k oslabení koruny by ale z našeho pohledu přece jen mohl celkovou bilanci vychýlit globální vývoj. V základním scénáři naší prognózy totiž vzhledem k vývoji americké ekonomiky a tamních inflačních tlaků předpokládáme, že první snížení úrokových sazeb Fedu se odsune až do příštího roku, což by opět podpořilo americký dolar na úkor měn rozvíjejících se trhů. Celkově se tedy s kolegy přikláníme spíše k tomu, že by koruna mohla část svých nedávných zisků korigovat a k trendovému posilování se vrátit ke konci letošního roku, především v souvislosti s obnoveným růstem české ekonomiky.
Autor je ekonom Komerční banky
