Data o lednovém růstu cen lze bez nadsázky označit za klíčový ekonomický údaj tohoto roku. Z velké části totiž nastaví úroveň, poblíž které se bude inflace pohybovat po zbytek roku. Ve výsledku tak rovněž převážně určí, kam až můžou letos úrokové sazby klesnout.
Většina odhadů lednové inflace se pohybuje kolem tří procent. Rovná tři procenta očekává ČNB, pouze o desetinu nižší je pak konsenzus analytiků. My v Komerční bance odhadujeme o něco méně, konkrétně 2,7 procenta. Pásmo odhadů je však široké, když nejnižší z nich se nachází jen mírně nad dvěma procenty a ten nejvyšší dosahuje téměř čtyř procent. To dokládá vyšší míru nejistoty, která je s číslem spojena.
Všechny odhady se ale shodují v tom, že meziroční inflace v lednu výrazně klesla. To by nemělo být zas až takové překvapení, když v posledních třech loňských měsících ji na zvýšených úrovních držel technický vliv nízké srovnávací základny konce roku 2022, kdy došlo k zavedení úsporného energetického tarifu. Nebýt toho, inflace by v prosinci činila 4,2 procenta namísto 6,9 procenta.
Během loňského roku zároveň došlo k významnému zmírnění tlaků na růst cen. Podílel se na tom pokles poptávky i zlevnění komodit všeho druhu na světových trzích. Ceny pohonných hmot se tak loni snížily o přibližně deset procent. Potraviny naopak v obdobném rozsahu zdražily. Levnější vstupy se v jejich cenách začaly promítat až s koncem roku a tento pozitivní vliv by měl ještě nějakou dobu pokračovat. Potraviny jsou navíc od začátku letošního roku zvýhodněny nižší sazbou DPH, která klesla z 15 na 12 procent. Ve výsledku by tak letos mělo dojít k mírnému poklesu konečných cen potravin, což by mělo přispět ke snížení celkové inflace.
Nad dvouprocentním cílem centrální banky ale pravděpodobně setrvá růst regulovaných a jádrových cen. Prvně zmíněné budou odrážet hlavně výrazné zdražení regulovaných složek energií. I tak by ale oproti loňsku měl být růst regulovaných cen podle našeho odhadu zhruba pětinový. Jádrovou inflaci pak na zvýšených úrovních pravděpodobně udrží zvyšování sazeb DPH v oblasti služeb či sekundární dopady výrazně vyšších regulovaných cen energií pro firmy. Meziměsíční dynamika jádrové inflace rostla již na konci roku 2023, možná i vlivem částečného oživení spotřeby domácností. Úroveň poptávky však zůstává stále nízká a měla by nadále držet snahy o zdražování na uzdě.
Z pohledu měnové politiky půjde hlavně o to, zda se lednová inflace dostane pod tři procenta, tedy do tolerančního pásma centrální banky. Tam se z hlediska celoročního průměru inflace nacházela naposledy v roce 2019. Nad dvouprocentním cílem se pak celoroční inflace drží od roku 2017. Čím více pod tři procenta letos v lednu inflace klesla, tím pro centrální banku lépe. Ke konci letošního roku lze totiž oproti jeho začátku očekávat nárůst meziroční inflace o zhruba půl procentního bodu kvůli vlivu nižší statistické základny. Proinflačním rizikem je pak současný oslabující trend české koruny.
Autor je ekonom Komerční banky
