Českou národní banku ve čtvrtek čeká další rozhodování o výši tuzemských úrokových sazeb. Prosincová jednání bankovní rady tradičně patří mezi ta méně zajímavá. Podle dat ČNB se měnověpolitické sazby za posledních dvacet pět let v prosinci změnily pouze čtyřikrát. Ve všech čtyřech případech přitom centrální banka sazbami hýbala stejným směrem jako na předchozích zasedáních.
Jinými slovy, v prosinci ČNB ještě nikdy nezahajovala nový cyklus měnové politiky. Hlavním důvodem byly většinou obavy ze silnější reakce finančních trhů v důsledku nižší obchodní aktivity. S blížícími se vánočními svátky a koncem roku totiž většina investorů své pozice uzavírá. Letos ale pravděpodobně bude jednání bankovní rady živější, než je obvyklé.
Ekonomice se stále nedaří. Poté co si ve druhé polovině loňského roku prošla mírnou recesí a v první polovině roku letošního stagnovala, ve třetím kvartále tuzemský HDP opět mezičtvrtletně klesl, a to o 0,5 procenta. Centrální banka sice pokles čekala, avšak o mírnějších 0,2 procenta. Za utlumeným vývojem ekonomiky stojí hlavně nízká spotřeba domácností, která v sobě odráží výrazný pokles kupní síly.
Meziroční růst spotřebitelských cen po zářijových 6,9 procenta v říjnu zrychlil na 8,5 procenta a v listopadu setrval na zvýšených 7,3 procenta. Za tím stál technický vliv nízké srovnávací základny z konce loňského roku související se zavedením úsporného energetického tarifu. Bez vlivu nízké základny by meziroční inflace podle ČSÚ v říjnu činila 5,8 procenta a v listopadu 4,7 procenta. Zatímco vývoj celkové inflace se v obou měsících nacházel jen nepatrně nad odhadem ČNB, jádrová složka naopak skončila o něco níže. Data o vývoji ekonomiky a inflace naznačují potřebu uvolnění měnové politiky.
Meziroční inflace v komunikaci bankovní rady dosud hrála klíčovou roli. Jejím jasným směřováním ke dvouprocentnímu cíli podmiňovala začátek snižování úrokových sazeb. Právě předpokládané zrychlení meziroční inflace a jeho možný negativní vliv na inflační očekávání bankovní rada zmiňovala jako důvod pro listopadovou stabilitu sazeb. Od listopadového zasedání přitom rizika ve směru vyšší inflace v příštím roce spíše zesílila. Rozbuškou toho byl ohlášený strmý nárůst regulovaných cen energií od ledna, na který se začala nabalovat prohlášení některých prodejců o zdražovaní.
To, že inflace v příštím roce výrazně klesne, je téměř jisté, otázkou je kam až. Jinak řečeno, stále není jasné, na jaké úrovni se nakonec inflace v příštím roce usadí. O tom z velké části rozhodne údaj za leden. Ten ale bankovní rada bude znát až týden po únorovém zasedání. Vodítkem pro výši lednové inflace by mohla být ta za prosinec, když někteří prodejci ohlásili zdražení již od tohoto měsíce. Zřejmé by na začátku příštího roku měly být i výsledky mzdových vyjednávání. Právě rostoucí mzdy jsou zaměstnavateli často citovaným důvodem pro další růst koncových cen.
Šance na to, že úrokové sazby půjdou dnes dolů či zůstanou opět beze změny, jsou vyrovnané. My v Komerční bance si nadále myslíme, že v rozhodování dosud velmi opatrné bankovní rady znovu převáží obavy z výše inflace v příštím roce, a sazby zůstanou nakonec beze změny. Jejich první snížení čekáme až v únoru. Z hlediska faktického dopadu na ekonomiku v podstatě nehraje roli, zda k prvnímu snížení dojde v prosinci či únoru. Rozdíl mezi termínem obou zasedání je zhruba měsíc, a půjde tak spíše o to, jaký signál bude chtít bankovní rada vyslat. V příštím roce by sazby měly poměrně rychle klesat. Kam až, to pravděpodobně rozhodne již několikrát zmíněný vývoj meziroční inflace.
Autor je ekonom Komerční banky
