Listopadové snížení sazeb může brzdit říjnová inflace
Nečekaně nízká spotřebitelská inflace za září vysílá signál, že inflační tlaky v české ekonomice mohou nyní slábnout podstatně rychleji, než se očekávalo. Trh čekal pro září meziroční inflaci na 7,5 procenta, a proto lze brát skutečnost na 6,9 procenta jako výrazné překvapení. Příznivé je navíc to, že nešlo jen o pokles cen potravin či energií, ale že se významně snížila i jádrová inflace.
Ke slábnutí inflačních tlaků přispívá vedle poklesu cen zemědělských komodit či energií především slabá domácí poptávka. HDP již delší dobu jen zhruba stagnuje, a navíc se postupně posouvají dolů i odhady pro jeho budoucí vývoj, což je do značné míry ovlivněno vývojem v Německu. V tomto ohledu nyní očekáváme, že by pro celý letošní rok mohl český HDP dokonce mírně klesnout, jeho pozvolné oživení pravděpodobně přijde až během příštího roku. To je vývoj, který opětovné zesílení inflačních tlaků nenaznačuje.
Část trhu po datech z minulého týdne přehodnotila svá očekávání vývoje sazeb ČNB směrem k jejich dřívějšímu snížení (už v listopadu). To dává smysl. Ačkoli došlo k relativně výraznému oslabení koruny, růstu cen pohonných hmot (a od ledna se pravděpodobně zvýší ceny elektřiny), tyto vlivy nejsou v součtu natolik silné, aby převážily celkový protiinflační vývoj a znamenaly potřebu ponechat sazby stabilní pro příští měsíce. Očekávaná inflace pro příští rok naopak signalizuje potřebu snížit sazby ještě letos a postupně v tom pokračovat i v roce 2024.
I tak ale listopadový pokles sazeb jistý není. Důvodem je očekávaný růst inflace v říjnu, který sice bude pouze statistický z důvodu loňského Úsporného tarifu, z pohledu široké veřejnosti může být ale vnímán jako opětovné zhoršení inflačního vývoje.
A druhým důvodem je pak oslabení koruny, které od léta umenšilo potřebu snížit sazby o 75–100 bazických bodů. Část bankovní rady tak stále může preferovat v dané situaci ještě chvíli vyčkat, například do prosince, či dokonce do února.
Autor je analytik Komerční banky
