Marek Schwarzmann: Turecký kopyrajt

Zaprvé: Turci mají Erdogana. Je to zaručený a nefalšovaný politik svěžího západního střihu, s nímž lze srovnávat třeba i Davida Camerona. Oba mají například tutéž zálibu: zakazovat veřejnosti nejrůznější elektronické služby. Erdogan čas od času blokuje Twitter, Cameronovi se zase podařilo pohřbít vybrané praktiky v britském pornu, po čemž mu vzrostl apetit (nesmějte se!) a nedávno oznámil, že si brousí zuby na jakékoli komunikační služby, které jsou šifrované, a tudíž je nemohou odposlouchávat tajné služby. Teprve po rozklíčování těchto podmínek člověku dojde, že by do roka či dvou mohly být ve Velké Británii blokovány služby jako iMessage či WhatsApp.

Zadruhé: Turci mají velmi aktivní občanskou společnost a jsou ochotní se i poprat, když se jim něco nelíbí (třeba developerské projekty a plány radnice s jejich oblíbeným istanbulským náměstím Taksim). Stejně tak jejich tendence vyjadřovat nesouhlas s karikaturními kresbami, na rozdíl od jiných muslimských zemí, například Francie, se omezuje na prosté průvody a pálení novin, nikoli na pálení do novinářů.

A zatřetí: Mají na turecké hospodářství copyright. Hodilo by se totiž mít mezi ministry financí nějakého toho Turka, když už se socialistická EU snaží za každou cenu turecké hospodářství zavést, že?