Martin Čaban: Boj o majetek, minulost a Ústavu

Zleva ministr financí Andrej Babiš, premiér Bohuslav Sobotka, vicepremiér Pavel Bělobrádek a ministr obrany Martin Stropnický na schůzi Sněmovny, která pokračovala 22. prosince v Praze

Zleva ministr financí Andrej Babiš, premiér Bohuslav Sobotka, vicepremiér Pavel Bělobrádek a ministr obrany Martin Stropnický na schůzi Sněmovny, která pokračovala 22. prosince v Praze

Že na rok 2015 nejsou zatím oficiálně plánované žádné volby, zdaleka neznamená, že se pozorovatel českého politického dění bude nudit. Letos už by totiž mělo ze strany Sobotkova kabinetu dojít i na nějaké to vládnutí, přesněji řečeno schvalování a aplikaci zákonů, které Česko posunou směrem, jímž má podle vlády kráčet.

Ten směr sám o sobě není vzhledem k vágnosti vládního programového prohlášení zase tak úplně jasný, ale nejdůležitější norma letošního roku už jasná je: zákon o prokazování původu majetku. O této normě se rádo mluví. Jenže od líbivého a nenapadnutelného hesla, že krást se nemá a krádež se má trestat, k paragrafovanému znění funkčního a rozumného zákona vede cesta daleká a Sobotkův kabinet zatím klopýtá na jejím začátku.

Střet o konkrétní podobu zákona bude přitom jistojistě zběsilý. Koaliční politici určitě neodolají lákavému souboji o to, kdo je větší tvrďák tváří v tvář „nakradenému“ majetku. Jen pro ilustraci – rozdíl mezi zdaněnou a odhadovanou hodnotou majetku, při němž má na sprostého podezřelého vystartovat finanční správa, se zatím smrskl z 20 milionů na pět, a to ještě záměr zákona pořádně nevylezl ani z prvního kola připomínkového řízení.

Zákon zároveň zatím výrazně ztrácí na faktické síle oproti populistickým slibům, jimiž strany opíjely občany v dobách předvolebních. Tehdy to vypadalo, že se podezřelý majetek bude bez milosti zabavovat a kmotři, šíbři a další vyvrhelové půjdou o žebráckých holích. Dnes už ministerstvo financí připouští, že tak tvrdou normu napsat neumí, a tak se „podezřelý“ majetek má jen danit standardní sazbou daně z příjmu s přičtením nějakého penále.

Všechno jsou ale zatím jen návrhy, nápady a testovací balonky, jisté není nic. Zoufalství ministerských legislativců lze snadno pochopit, protože každá podobná norma bude vždy balancovat na hraně ústavnosti. Bude-li navíc schvalována ve vyhecované antipolitické atmosféře protikorupční křížové výpravy, může z ní nakonec vzniknout úplně cokoli.

Velmi vyhrocené budou nepochybně i debaty o retroaktivitě zákona. Zpětná platnost je sama o sobě podle ústavy nepřípustná, to je ale pro současný politický mainstream jen výzva k hledání kreativních kliček. Když totiž jednou vyhrajete (nebo skoro vyhrajete) volby s tím, že země je zcela rozkradená, pak z logiky věci potřebujete retroaktivní zákon, protože do budoucna již není co krást, tedy ani trestat, zabavovat či, jak říkají cifršpioni, dodaňovat. Právě při debatách o zákonu o prokazování původu majetku a především o jeho retroaktivitě bude zajímavé a důležité sledovat střet nové politiky se starým ústavním pořádkem, který je antipolitikům z podstaty těsný a brání jim v plném rozletu ke světlým zítřkům, v nichž bude samozřejmě líp. Pokud se ústavě v tomto boji podaří vyhrát, není ještě vše ztraceno.