Chovanec jako jediný z aktérů schůzky včas zavětřil, k návštěvě Lán se přiznal, čímž podrazil ostatní pučisty, a vysloužil si za to od Sobotky nejen pardon, ale dokonce kariérní postup.
Dobrý čich pro politické klima uplatňuje Chovanec i nyní. Místo aby podléhal defétismu kvůli schválení migračních kvót, přednesl koncem minulého týdne ve sněmovně bojovný projev chudý obsahem, leč pozoruhodný formou.
Školometsky vysvětloval, že to, co „evropští partneři“ schválili, nebude fungovat.
Sebevědomý a hrdý národ
A neopomněl zmínit, že „jsme sebevědomý a hrdý národ“, že „já tuhle zemi mám rád a nechci z ní nikam odcházet“ a že „nebudeme slepě kývat“. Podle stenografa za to sklidil „potlesk napříč sálem“.
Chovanec si uvědomuje, jakým darem z nebes pro něj migrační krize může být. Soustředí se na témata ochrany hranic, obhajobu plotů, rád se ukáže na společném cvičení policie a armády na rakousko-českých hranicích. Jinými slovy, pro Chovance je migrační vlna především bezpečnostní hrozbou. Samozřejmě – kdo by také ministru vnitra mohl vytknout, že jej zajímají aspekty důležité pro vnitřní bezpečnost země? Nikdo.
Armádní exhibice, jako by za hradbami stál přinejmenším Čingischán, bude fungovat.
Právě v tom je Chovancova pozice jedinečná. Jeho jednorozměrná interpretace uprchlické krize totiž odpovídá jeho politické funkci, zároveň ovšem příhodně rezonuje s postojem, který k uprchlíkům zaujímá podstatná část veřejnosti – také pro ni jde v první řadě o bezpečnostní hrozbu, zatímco ostatní aspekty současné situace jsou nepodstatné.
Takže Chovancovo bratření s kolegou Kaliňákem na bedlivě hlídaných slovenských hranicích stejně jako armádní exhibice na jihu republiky, jako by za hradbami stál přinejmenším Čingischán, bude fungovat.
Dienstbierovo tápání
Premiér nebo ministr pro lidská práva, kteří by stranickému postoji k uprchlíkům mohli dodat i jiné rozměry, buď tápou, nebo mlčí. Dost možná záměrně: vždyť body pro Chovance znamenají body pro ČSSD, tak proč tento přínos ředit zbytečným „sluníčkařením“, které může zajímat snad pár změkčilých městských liberálů. To však může být krátkozraké.
Není pochyb o tom, že ministr Chovanec na migrační krizi ještě dokáže politicky vyrůst. Hlasem většiny, již Chovanec oslovuje, už nějaký čas mluví i prezident Zeman. Jihomoravský hejtman Hašek už také párkrát vylezl ze stínu a k protiimigračnímu chóru se ochotně přidal.
Zkrátka se zdá, že migrační krize probouzí lánskou kliku Sobotkových odpůrců z poraženecké letargie. Premiér by si měl rychle odpovědět na otázku, kolik je ochoten vsadit na loajalitu Milana Chovance, která už se jednou ukázala být přinejmenším dost pružná.
