Tuzemská ekonomika podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu zveřejněného v tomto týdnu vzrostla v prvním kvartálu mezičtvrtletně o 0,9 procenta. To bylo obdobné tempo jako na konci loňského roku a čtvrtý relativně svižný mezičtvrtletní růst ekonomické aktivity v řadě. I tak však byl tuzemský HDP oproti předpandemické úrovni o procento nižší. V tomto ohledu tak ČR za okolními zeměmi zaostává, když ekonomika evropské sedmadvacítky jako celku této úrovně dosáhla již ve třetím loňském čtvrtletí.
Tuzemská ekonomika nadále doplácí na svou silnou orientaci na průmysl. Podobně je na tom i ta německá, která za předpandemickou úrovní zaostává ve stejném rozsahu. Vývoj obou ekonomik tak z velké části závisí na dodávkách od výrobců vstupů. To je vidět hlavně na výrobě automobilů, která je v posledních měsících hodně volatilní. První letošní čtvrtletí přineslo zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích a zpracovatelský průmysl se rázem stal hlavním motorem hospodářského růstu. Produkce vzrostla mezičtvrtletně o více než dvě procenta a přidaná hodnota o více než tři procenta.
Brzdou ekonomického růstu byla i nadále spotřeba domácností. Mezičtvrtletně se sice nominální výdaje domácností zvýšily v prvním čtvrtletí o zhruba sedm procent, pouze však kvůli vyšším cenám. Reálně spotřeba domácností klesala a za poslední dvě čtvrtletí se snížila o necelá tři procenta. Na spotřebitele stále více dopadá vysoká inflace, která ukrajuje z příjmů. Růst nominálních mezd letos stěží dožene míru inflace, a reálně si tak většina domácností pohorší. I to je příčinou nízkého spotřebitelského sentimentu, který se nachází poblíž historických minim.
Situace v podnikatelském sektoru je o poznání lepší, důvěra se celosvětově drží relativně vysoko. Vliv na to má pravděpodobně stále vysoká poptávka, která byla v předchozích měsících v mnoha oborech potlačena, ať už vlivem epidemických restrikcí, či chybějících součástek. Navíc podle některých ukazatelů, například toho od amerického Fedu, válka na Ukrajině a šíření covidu v Číně vedly zatím k překvapivě mírnému zhoršení situace v dodavatelských řetězcích.
Spotřeba domácností bude růst ekonomiky nejspíše brzdit po velkou část roku. Průmysl by však s trochou štěstí mohl tento negativní vliv alespoň zčásti vyvažovat. Mimo potlačené poptávky z minulých měsíců by stimulem mohly být investice do energeticky úsporných technologií, které mají silnou podporu evropských vlád. Rezervoár potlačené poptávky však není nekonečný a problémy ve spotřebitelském sektoru se zpožděně mohou přenést i do toto výrobního.
