Na rozdíl od svých souputníků z československé nové vlny se po roce 1968 rozhodl nevrátit do Československa a pokusil se podobně jako jeho bývalý spolužák a kamarád Ivan Passer uspět v Americe. Podařilo se mu to, a Forman se tak podobně jako Milan Kundera v literatuře stal světovým tvůrcem.
Prodaná nevěsta a válka
Nejslavnější čáslavský rodák se narodil 18. února 1932 jako Jan Tomáš Forman. Sám přiznává, že jedním z důležitých momentů jeho života byla návštěva kina. Dávali němou verzi Prodané nevěsty a lidé v publiku spontánně zpívali slavný sbor Proč bychom se netěšili.
Možná byl příčinou právě tento moment, možná mnichovské trauma a následná válka, během níž Forman přišel o oba rodiče, možná studium v proslulé internátní škole krále Jiřího v Poděbradech, kde se pozdější slavný režisér setkal s Ivanem Passerem, bratry Mašíny či Václavem Havlem. Důležité bylo, že z Formana vyrostl úžasný vypravěč příběhů s neobyčejným smyslem pro detail, paralelu, zkratku. A dán mu byl také originální smysl pro humor, což se později projevilo při studiu scenáristiky na pražské FAMU a práci pro televizi.
O oslavách Formanových narozenin čtěte také:
Démanty obyčejnosti
Obě profesní zkušenosti byly pro Formanův vývoj klíčové. Na FAMU se setkal s nestorem československého filmu Otakarem Vávrou a s mnoha autory, jejichž dílo dalo vzniknout termínům československá nová vlna nebo též československý filmový zázrak.
Hned jeho první snímky (dvojfilm Konkurs a Kdyby ty muziky nebyly a především Černý Petr) do velké míry ukázaly Formanovy nejsilnější zbraně. První je autenticita, jíž často dociloval využíváním neherců a natáčením mimo studio. Druhou pak schopnost zachytit obyčejné lidi a osudy zcela kouzelným způsobem.
Formana sledoval v klíčovém období kolem poloviny šedesátých let celý svět. Uspěl na mnoha festivalech a jeho snímky Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko dokonce usilovaly o Oskary. Navíc v době, kdy na sošku ve stejné kategorii aspirovali Formanovi milovaní Francouzi François Truffaut či Claude Lelouch.
Ztráta domova
Během bouřlivého roku 1968 Forman již měl v kapse smlouvu s americkým studiem Paramount a v USA se snažil spolu se scenáristou Jeanem-Claudem Carrierem napsat snímek o hippies. Forman ve svých biografiích často zmiňuje anabáze vzniku filmu, během níž se oba postupně dostali do Spojených států amerických (kde došlo k rasovým a občanským nepokojům), do Paříže (kde se mládež a socialisté bouřili proti establishmentu, v důsledku čehož se Hoří, má panenko nezúčastnilo festivalu v Cannes) a pak do Prahy, kde je vyrušily tanky varšavské smlouvy.
Ani to však nebyla poslední rána, protože hotový scénář Paramount odmítl a Forman jej musel natáčet s minimálními prostředky pro Universal. Výsledek propadl a Forman se měl do Československa vrátit jako poražený. Sám k tomu dodává: „Taking Off je film dělaný Evropany, kteří si myslí, že obecenstvo je stejné všude na světě.“
Forman chtěl v Americe uspět, ale československé úřady mu to nepovolily. Proto se z něho stal emigrant.
Proti průměrnosti
K úspěchu však vedla ještě dlouhá a pro Formana strastiplná cesta. Předně se musel vypořádat s tím, že neuvidí vyrůstat své dva syny, dvojčata Matěje a Petra, z nichž jsou dnes v Evropě uznávaní divadelníci. Zároveň nepatřil k filmařským hvězdám, a práci tak sháněl obtížně.
Zlom nastal díky spolupráci s Michaelem Douglasem, který se stal producentem prvního Formanova amerického majstrštyku Přelet nad kukaččím hnízdem. Adaptace soudobého románu Kena Keseyho s Jackem Nicholsonem v hlavní roli získala všech pět hlavních Oskarů a sám Forman se díky ní stal nejlepším režisérem roku. Zde se naplno projevila síla Formanova filmového vyprávění spojená se silným tématem. Jde o první ze série Formanových snímků, v nichž silný jedinec bojuje proti pravidlům nastaveným pro průměrné.
Vzestupy a pády
„Najednou si uvědomíte, jakou má Oskar moc,“ uvedl Forman v biografickém snímku Miloslava Šmídmajera Co tě nezabije… Formanovi se otevřely mnohé doposud zavřené dveře, telefony mu začali zvedat lidé, kteří předtím neměli zájem. Přesto si musel na další film počkat několik let a na další úspěch dokonce celou dekádu.
Vlasy a Ragtime, které Forman natočil před Amadeem, však spíše propadly a i z dnešního hlediska patří tyto dva snímky spolu s Valmontem k jeho slabším výkonům. Dost možná proto, že zatímco v Přeletu nad kukaččím hnízdem a Amadeovi Forman našel jasné paralely buďto se svým životem, nebo českou historií a současností, ve Vlasech a Ragtime tento spojující motiv chybí.
Na skok doma
Forman se však nenechal odradit a všem kritikům ve světě i v původní domovině znovu dokázal svou filmařskou sílu. Na čas se vrátil do Československa a počátkem osmdesátých let zde natočil nezapomenutelného Amadea. V něm znovu sledujeme fascinující střet průměrnosti a geniality, který sice dočasně ovládne průměrnost, ale čas dá za pravdu genialitě. Dnes lze Amadea číst také jako prorocký snímek, v němž Forman alegoricky předpovídá pád totality v Československu, k němuž došlo pět let po premiéře Amadea.
Americká filmová akademie Formanův muzikologický opus ocenila hned osmi Oskary, přičemž Forman se znovu stal nejlepším režisérem. Amadeus se však zároveň stal dokonalou ukázkou českého filmového fachmanství, což se projevilo dalšími soškami (jednu dostal Theodor Pištěk za kostýmy, další pak Karel Černý za výpravu).
Pornograf, šílenec a umělec
Biografické snímky se pak s výjimkou nepříliš vydařeného Valmonta staly Formanovou specialitou. Zároveň příběhy, jež si vybíral, znovu vystihovaly základní témata jeho života a díla.
Ve filmech Lid versus Larry Flynt o slavném pornografovi, Muž na měsíci o svébytném komikovi Andy Kaufmanovi a Goyovy přízraky se Forman znovu zcela otevřeně postavil proti jakékoli formě cenzury a totality, které si prožil v komunistickém Československu. V Americe pak zase poznal jiný druh omezení tvorby – ekonomický. Ve zmíněném Šmídmajerově snímku zmiňuje, že v zámoří začal pracovat celkem na patnácti filmech, ale dokončit jich mohl jen devět. „Nejvíce mě mrzí, že jsme nedotáhli Svíce dohořívají, adaptaci knihy Sándora Máraie. Ta je vlastně o tom, co v mém věku prožívá asi každý,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15 Forman přede dvěma lety.
Návraty domů
Byť má Forman americké občanství a v USA žije se svou třetí ženou a dalšími dvojčaty, v posledních letech se do Česka vrací stále častěji. Ať už jako režisér Goyových přízraků na premiéru, jako autor filmového záznamu divadelní Dobře placené procházky nebo jako herec v pohádce Peklo s princeznou, pokaždé jde o událost. Protože Miloš Forman vysloužil české kultuře ve světě mimořádné místo i renomé.
Miloš Forman
» Narodil se v Čáslavi 18. února 1932 jako Jan Tomáš Forman a během druhé světové války přišel o oba rodiče.
» Před studiem dramaturgie a scenáristiky na pražské FAMU navštěvoval prestižní internátní školu krále Jiřího v Poděbradech, kde se seznámil s Václavem Havlem nebo Ivanem Passerem.
» Na FAMU se setkal s pozdějšími filmaři takzvané československé nové vlny. Po studiu pracoval pro Československou televizi, v roce 1963 debutoval celovečerním filmem Černý Petr.
» Jeho druhý film Lásky jedné plavovlásky byl v roce 1967 nominován na Oskara, stejně jako třetí film Hoří, má panenko. S ním měl Forman v roce 1968 soutěžit na festivalu v Cannes, ale kvůli nepokojům ve Francii snímek stáhl. Festival byl nakonec zrušen.
» Formanův americký debut Taking Off (1971) propadl, proto chtěl režisér v zámoří natočit ještě jeden film. Československé úřady mu to nepovolily, a tak se z Formana stal emigrant.
» Mimořádného úspěchu dosáhl Forman v Americe se snímky Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) a Amadeus (1984). První získal pět Oskarů, druhý dokonce osm, za oba převzal cenu pro nejlepšího režiséra.
» Forman je od roku 1977 americkým občanem. Z druhého manželství má dvojčata Matěje a Petra, dnes uznávané divadelníky. Se svou třetí manželkou Martinou a s dvojčaty Jimem a Andrewem žije v New Yorku a Connecticutu.
Režijní filmografie
» Konkurs / Kdyby ty muziky nebyly (1963)
» Černý Petr (1963) » Lásky jedné plavovlásky (1965)
» Hoří, má panenko (1967)
» Taking Off (1971)
» Přelet nad kukaččím hnízdem (1975)
» Vlasy (1979)
» Ragtime (1981)
» Amadeus (1984)
» Valmont (1989)
» Lid versus Larry Flynt (1996)
» Muž na měsíci (1999)
» Goyovy přízraky (2006)
Další projekty
» Dobře placená procházka (1966, 2009)
» I Miss Sonia Henie (1971)
» Viděno osmi (1973)
