Nad americkou ekonomikou se tvoří černý mrak nejistoty
Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách bylo vnímáno také jako velké vítězství pro korporátní Ameriku. Větší optimismus se na toto konto odrazil i v podnikatelském a spotřebitelském sentimentu. Americké akciové trhy od voleb do konce roku zaznamenaly solidní růst, byť na samotném konci lehce korigovaly. Necelé dva měsíce po nástupu do prezidentského úřadu je ale realita poněkud odlišná. Více než optimismus a prosperitu „Trumponomika 2.0“ prozatím přináší nejistotu, zmatek a nervozitu.
Celní politika nové americké administrativy vytváří na trzích velký rozruch. Výše cel, jejich cíle a působnost se mění ze dne na den. K plošnému a okamžitému zavedení cel od Trumpova nástupu nedošlo. To nejdříve lehce zmírnilo obavy. Následovala ale série změtí a odkládání, která ve výsledku poškozuje kredibilitu hrozby cel.
I bez jejich zavedení ale mají obchodní bariéry vlivem zvýšené nejistoty negativní dopad na globální ekonomiku. V samotných USA navíc realita dopadů připravovaných opatření začala probublávat na povrch. Většina spotřebitelů se nyní obává zdražování a dopadu cel, které dovozci a domácí výrobci propíšou do cen. Podniky se zase strategicky začaly předzásobovat, což se odrazilo v ostrém nárůstu dovozů a prohloubení deficitu zahraničního obchodu.
Vlivem toho některé modely začaly predikovat ostrý pokles americké ekonomiky na začátku letošního roku. Konkrétně takzvaný GDPNow od Atlantského Fedu, který na základě dostupných dat k 6. březnu předpovídá pokles amerického HDP o 2,4 procenta v prvním čtvrtletí. To znervóznilo trhy a vedlo investory do náručí bezpečných aktiv, byť to zdaleka nebyl jediný důvod. Zmíněný odhad je odrazem vysokého nárůstu dovozů, které by běžně implikovaly nižší domácí výrobu. V tomto případě ale jejich značná část putuje do skladů, a nakonec by měly být zaznamenány jako zásoby, což se ve výpočtu HDP naopak zase projeví pozitivně.
Předpovídaný ostrý pokles je tak třeba diskontovat, obecně jsou ale obavy na místě. To zřejmě budou postupně reflektovat i odhady analytiků, které od loňského září naopak přehodnocovaly růst výrazně směrem vzhůru. Zatímco v září medián odhadů růstu HDP v roce 2025 činil 1,7 procenta, ke konci letošního února to bylo 2,3 procenta. Současná turbulentní situace a slabší výkon na začátku roku ale volá po zmírnění tohoto optimismu.
Finanční trhy jsou již napřed, když začaly zvyšovat sázky na míru uvolnění měnové politiky Fedu a redukovat pozice v amerických akciích. Z toho těžily americké dluhopisy, což snížilo jejich výnosy. To ale nesouviselo pouze s obavami o ekonomiku USA, ale i vyšší atraktivitou, mimo jiné, evropských trhů, které těžily ze snah starého kontinentu se více osamostatnit od USA.
Důkazem toho jsou i signály z Berlína, které svědčí o tom, že Německo je připraveno se investičně odbrzdit. Odliv z dolarových aktiv a menší důvěra v USA se odrazila i na devizových trzích. Zelené bankovky vymazaly téměř veškeré zisky od loňských amerických voleb. Odliv z dolarových aktiv by přitom měl být faktor i v dlouhodobém horizontu.
