SME
Není jedno, kde skončí
Z hlediska přísnosti a odstrašujícího účinku trestu je jedno, zda masový vrah Breivik skončí ve vězení nebo v blázinci. Breivik se bude moci pohodlně věnovat „spisovatelské“ činnosti. Těžko to považovat za trest přiměřený Breivikovu zločinu, ale tím by nebylo ani to, kdyby jej veřejně rozčtvrtili. Kde nakonec Breivik skončí, je však velmi důležité pro něj samotného a ještě více pro nás ostatní.
Breivik se bude všemožně bránit tomu, aby byl uznán za blázna. Aby mu jeho bludy v hlavě fungovaly, potřebuje, aby jej brali vážně i ostatní. Aby se mohl považovat za hrdinu a vůdce schopného změnit svět. To je v blázinci těžší. Bylo by však chybou podlehnout pokušení a v podstatě kauzu Breivik odbýt s tím, že jde o čin osamoceného šílence.
Popírají to lidské dějiny i naše každodenní zkušenost s extremisty a potenciálními Breiviky v každé zemi. Je jedno, jestli nás ohrožují ve jménu islámu, třídního boje nebo obrany před islámem. Je třeba se vyrovnat s tím, že stále existují lidé, kteří chtějí řešit vlastní frustrace tím, že se je budou snažit vnutit nám všem. S frustracemi je třeba bojovat, tlumit je, třeba tím, že budeme o problémech včetně soužití s menšinami otevřeně hovořit. A také tím, že dáme pozor, aby se v diskuzi používaly férové argumenty.
The Guardian
Příklad světu
V mnoha ohledech představuje Norsko model země, který by v Británii mnozí rádi napodobili. Levice závidí Norům nehynoucí sociální solidaritu a dlouhodobou účast na mezinárodních mírových snahách.
Pravice zase pokukuje po norském volném spojení s Evropskou unií. Zastánci skotské samostatnosti rádi kreslí svou budoucí zemi jako druhé Norsko. A všichni závidí Norům jejich miliardy v bance a státní fond, který nabízí Norům penze, o nichž britský dělník může jen snít. Nyní jsou však oči světa upřeny na jinou, hrozivější stránku Norska.
Na stránku, jež se objevila, když Anders Breivik chladně zavraždil 77 lidí. Vrah nyní stojí před tribunálem pár set metrů od místa svého bombového útoku a Norům se vracejí všechny hrůzné otázky a snahy o sebezpyt, které vyvstaly v hodinách a dnech po útocích. Pro Norsko teď přijdou velmi krušné týdny. Masakr znovu ožije a Breivik bude zneužívat soudní síň jako platformu pro své fanatické plky, o nichž doufá, že najdou úrodnou půdu v Norsku i mimo něj. Jeho strategie u soudu je stejně děsivě vykalkulovaná jako sám masakr. Ke cti Norska slouží, že se nenechává vyprovokovat. Fanatici, kteří si myslí, že jsou ve válce, netouží po ničem víc, než aby svými provokacemi vyvolali přehnané reakce.
