Německý paradox: Mzdy vzrostly, inflace klesla, blbá nálada drží dál
Německá ekonomika už dva roky víceméně stagnuje. Může za to negativní naladění v průmyslu, který se nemůže vzpamatovat z dopadů prudkého růstu cen energií. Zakázky nerostou, prodeje se nezvyšují, jen vývoz zatím udržuje poměrně slušný výkon. Inflace ale už pominula, pohybuje se na hranici dvou procent, a tak by se dalo očekávat, že se rovněž zvýší spotřeba domácností, které v posledních měsících dostaly potřebnou posilující injekci v podobě růstu mezd. Mohla by to být šance na krátkodobý ekonomický růst, který by překlenul cyklickou pauzu německého průmyslu.
Ostatně Německo eviduje letos už šestý měsíční růst reálné mzdy v řadě. Kupní síla obyvatelstva se tedy objektivně zvedá. Například ve druhém čtvrtletí letošního roku se nominální mzdy proti loňskému roku zvýšily o 5,4 procenta, ceny přitom meziročně vzrostly jen o 2,3 procenta. A tak statistici mohou hlásit reálné zhodnocení příjmů o 3,1 procenta. Ještě výraznější byl skok v prvním čtvrtletí roku, kdy se reálná mzda v průměru meziročně zvýšila o 3,8 procenta, což byl vůbec nejvyšší růst od začátku finanční krize v roce 2008.
Podle ekonomických odborníků je to do velké míry dáno velkými propady reálných mezd v minulých letech. Při inflaci přes osm procent se například v roce 2022, tedy v době, kdy energetická krize spuštěná ruskou válkou na Ukrajině a s ní spojená inflace udeřily nejtvrději, propadla reálná mzda v několika čtvrtletích až o 5,4 procenta. Celkově došlo k poklesu reálné mzdy v šesti po sobě jdoucích čtvrtletích – dokonalejší ukazatel spotřebitelské krize se dá těžko najít. To vše už druhým rokem podniky dohánějí.
Mzdy vzrostly úplně všem
Velmi jim v tom pomohl často kritizovaný německý stát. Vláda kancléře Olafa Scholze mimo jiné schválila takzvaný bonus na kompenzaci inflace, který umožňoval podnikům přilepšit svým zaměstnancům na platu až o tři tisíce eur ročně, aniž by tato částka byla zatížena jakoukoliv daňovou srážkou. Statistická čísla ukazují, že to podniky, zejména ty větší, využívaly prakticky plošně. K tomu se přidala vysoká výkonnost v některých důležitých oborech, kde mzdy mohly růst rychleji.
K nadprůměrnému nárůstu výdělků došlo například v energetice, kde kvůli růstu cen rychle rostl i zisk firem. Mzdy tu vyskočily bezmála o osm procent, k sedmi procentům se šplhal růst mezd v dopravě a průmyslových skladech, přesně o 6,8 procenta, podobný skok, jen o desetinu procenta nižší, zaznamenaly mzdy ve zdravotnictví a v sociálních službách.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
