Zítra statistický úřad zveřejní hodnotu lednové inflace. Její výše je běžně spjata s velkou mírou nejistoty. Za čátkem každého roku většina prodejců tradičně přistupuje k přecenění nabízeného zboží či služeb nebo tuto možnost minimálně zvažuje. Výsledkem je měsíc s nejvyšší cenovou volatilitou v roce.
Leden jako těžká disciplína
Z hlediska tvorby prognóz tak patří lednová inflace mezi nejsložitější disciplíny. Tento fakt dokládá široký interval odhadů pro letošní rok. Ten se podle agentury Bloomberg pohybuje od 16,2 procenta do 18,8 procenta, a náš odhad ve výši 18,7 procenta tak patří k nejvyšším. V průměru analytici finančního trhu očekávají lednovou meziroční inflaci na úrovni 17,1 procenta po prosincových 15,8 procenta. Významně se liší i prognózy dvou nejvýznamnějších státních finančních institucí. Zatímco Česká národní banka pro leden předpovídá 17,6 procenta, ministerstvo financí čeká 16,2 procenta.
K obvyklým nejistotám kolem ledno vého vývoje cen potravin a jádrové inflace se letos významně přidávají ceny energií. S koncem loňského roku by totiž ze statistik ČSÚ měl vypadnout vliv úsporného energetického tarifu. Jeho započtení v říjnu vedlo k poklesu průměrné ceny elektřiny zhruba na polovinu. Jen pouhé vypadnutí tohoto efektu by tak z čistě matematických příčin meziměsíčně zvýšilo cenu o sto procent. K tomu se ale přidá skutečné zdražení silové složky elektřiny, když většina dodavatelů od ledna zvedla ceny na vládní strop. Ohlášeno bylo i razantní zdražení dodávek tepla a vody. S lednovým zavedením vládních cenových stropů by mohl mírně zlevnit pouze plyn, jehož ceny rychle rostly loni v závěru roku. Složitost kalkulace, jak všechny tyto změny v oblasti cen energií zapůsobí, je nejspíše hlavním důvodem neobvykle širokého rozpětí mezi odhady.
VIDEO: Jak rostla cena elektřiny?
To nejhorší je za námi
Přestože podíl vyšších cen energií na tuzemské meziroční inflaci zůstane i letos hodně vysoký, částečně i vlivem nízké srovnávací základny z konce loňského roku, to nejhorší by již mohlo být za námi. Ceny elektřiny a plynu na velkoobchodních trzích klesly na předválečné úrovně a někteří dodavatelé již tento vývoj začínají zohledňovat v nižších cenách pro domácnosti. Riziko opakování výrazného růstu cen energií je pak redukováno snížením závislosti Evropy na ruských dodávkách.
Dva protichůdné faktory
V humbuku kolem růstu cen energií by neměla zapadnout výše jádrové inflace. Ta odráží ve větší míře skutečné poptávkové tlaky v ekonomice, a především v současném prostředí silných externích faktorů působících na inflaci by měla být hlavním měřítkem pro centrální banku. Podle údajů ČNB za prosinec jádrová inflace činila me ziročních 13,3 procenta. V meziměsíčním sezonně očištěném a zároveň anualizovaném vyjádření, které lépe odráží aktuální situaci, podle našich výpočtů přesahovala osm procent. Tak či onak byla stále hodně vysoko nad dvouprocentním cílem ČNB.
Na lednovou jádrovou inflaci budou pů sobit dva protichůdné vlivy. Na jedné straně zvýšená inflační očekávání a na druhé pokles tuzemské poptávky. Podstatné je teď sledovat, který z nich převáží.
Autor je ekonom Komerční banky
