Od disruptorů k partnerům. Fintech objaly banky i karetní giganti

Fintechová revoluce. Tak zněl titulek hojně citovaného článku časopisu The Economist z května 2015 věnovaný tomu, jak technologie mění svět bankovnictví. A fintech toho dokázal doručit skutečně hodně. Jenže nejspíš téměř nikdy nešlo o snahu starý finanční svět rozbíjet. Místo revoluce tak vidíme spíše evoluci, kdy se starý a nový svět navzájem inspirují a propojují. Skoro to až vypadá, jako by se starý svět snažil stát tím novým a nový svět zase tím starým. 

Když řekneme, že o revoluční snahy nešlo „téměř nikdy“, tak se hodí přiznat, že možná jedinou výjimkou jsou kryptoměny, jejichž autoři a uživatelé hojně po revoluci volali a volají, ale i tady vidíme, jak velmi brzy vznikly burzy, směnárny a jiné třetí strany velmi nápadně podobné tradičním finančním službám. 

Máme platební brány, kryptoměnové bankomaty, časový a hodnotový test i velká licenční řízení a dohled centrální banky. Nicméně na začátku se o revoluci mluvilo a stále existují kryptonadšenci, kteří chtějí vidět starý finanční svět v plamenech. Obrazně, i když někteří asi i doslova. 

Když je nemůžeš porazit, přidej se k nim. Nebo je kup

V té úplně nejjednodušší rovině jsme velmi rychle viděli a dodnes vidíme, že tradiční finanční společnosti začaly do své konkurence v podobě fintechů investovat. Když například v Londýně v roce 2012 vznikla fintechová směnárna Currencycloud, chtěli její tvůrci konkurovat nejen kamenným směnárnám, ale i drahým službám bank a karetních společností. Netrvalo to příliš dlouho a po firmě začali pokukovat investoři, až se nakonec vedení domluvilo se společností Visa, která Currencycloud v roce 2021 koupila. 

A pokud jste fanoušci fintechu či neobank a směnili jste peníze přes RoklenFX nebo Revolut, tak jste také použili Currencycloud, což je dnes Visa. Světové neobanky s dravým přístupem ke kurzu? Je to Visa. Partners banka, která nabídla jen těžko překonatelný kurz přímo na středu ECB? I to je Currencycloud, tedy Visa. 

Vidíme to také u investování. Levné pasivní investování do ETF dnes nenabízí jen fintechové společnosti a neobrokeři jako Interactive Brokers, XTB nebo Fondee. A třeba robotického poradce Portu najdete v aplikaci Airbank a ČSOB nabízí Indigo. Svoje levné pasivní investování mají i další banky jako Raiffeisenbank, Česká spořitelna či Komerční banka. Došli jsme dokonce tak daleko, že Partners banka ve spolupráci s jedním fintechem plánuje možnost nakupovat kryptoměny. 

Meč s dvojím ostřím

A nejsou to jen klasické banky, kdo se přibližuje fintechům a neobankám. Revolut se od roku 2017 začal postupně přeměňovat v banku a dnes má standardní bankovní licenci a další se snaží získat po celém světě. Dokonce začal poskytovat hypoteční úvěry, jednu z nejvíce tradičních výkladních skříní klasických financí. Mnozí zakladatelé fintechů nahlas mluví o tom, že jejich cíl je vybudovat firmu, kterou po několika letech prodají bance či karetní společnosti. 

A ti, co si chtějí firmu nechat, dnes dravě nabírají stovky tisíc klientů na levné fintechové služby, zatímco na poradách vedení si na tabule kreslí plán, jak jim v budoucnu nabídnou úročené účty, platební karty a hypoteční úvěry. Tedy plán, jak se stanou bankou. Není na tom samozřejmě nic špatného. Konkurence je magický nástroj, který slouží na konci dne hlavně nám všem, spotřebitelům. 

Tohle všechno není nové, někteří to už dávno tušili. Stejný časopis The Economist, který ještě v květnu 2015 mluvil o fintechové revoluci, vydal hned v červnu o fintechu další článek, tentokrát ho ale nazval „Proč fintechy nezabijí banky“. A skutečně nezabijí, protože by zabili svoji vlastní budoucnost.