Ošklivé, ale nutné. Větrníky dál drží Německo nad energetickou propastí
Nedávný elektrický kolaps ve Španělsku vyvolal v Německu velké obavy. Odborníci připomněli, že i německá síť byla v nedávné minulosti několikrát na hraně blackoutu, naštěstí se na poslední chvíli podařilo získat dostatek elektřiny a vyrovnat propad dodávek.
Veškerá pozornost energetiků je proto dnes upřena na vyrovnávání propadů v síti v souvislosti s výkyvy počasí, kdy obnovitelné zdroje energie (OZE) nejsou v celku náhle s to dodávat do sítě potřebný proud a dochází k rázové vlně, kterou musejí vyrovnávat takzvané kapacitní mechanismy – tedy s ohledem na klima ideálně plynové, v méně ideálním případě uhelné elektrárny.
Německu momentálně chybějí v paroplynových elektrárnách kapacity v objemu 20 GW, a tak se při výpadcích způsobených počasím musejí zapojovat uhelné zdroje. Ideální stavy existují jen na papíře, tam vládnou OZE, v realitě se to někdy daří, jindy ne. Výjimky potvrzují pravidlo převahy OZE, výjimky však dokážou ohrozit základy systému, a to nejen v energetice.
Oficiální čísla loni uváděla, že Německo mělo poprvé více než polovinu elektřiny z OZE, letošní rok začal výkyvy počasí a čísla jsou, i když jen těsně, v opačném gardu. Podle statistického úřadu pocházelo v prvním čtvrtletí letošního roku 50,5 procenta elektřiny v Německu z fosilních paliv, tedy z uhlí a zemního plynu. Ve stejném období loňského roku to bylo jen necelých 42 procent. Obnovitelné zdroje energie, jako je nejen větrná a solární energie, ale i biomasa, klesly na 49,5 procenta celkové německé výroby elektřiny. Zde je srovnání stejného období (1. čtvrtletí) s loňským rokem ještě dramatičtější, OZE tehdy vyrobily 58,5 procenta veškeré vyrobené elektřiny.
Letos málo foukalo
To znamená, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie mezi lednem a březnem klesla o neuvěřitelných 17 procent. Příčina je jednoduchá: „Hlavním důvodem poklesu byl mimořádně slabý vítr v prvním čtvrtletí,“ lze si přečíst v oficiální zprávě. Podobně nízký podíl větrné energie na výrobě elektřiny není sice k vidění každý rok, tak neobvyklý ale opravdu není. V prvním čtvrtletí roku byl takový výkyv zaznamenán například už v roce 2021, kdy byl propad ještě větší, a to skoro čtvrtina objemu veškeré výroby.
Pokles výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie byl do značné míry vyrovnáván provozem elektráren s konvenčním zdrojem výroby. Část energie samozřejmě muselo Německo také dovézt. V prvním čtvrtletí proto vyskočil dovoz elektřiny do Německa o 15 procent na 19,3 miliardy kilowatthodin. Vyvažující export elektřiny naopak klesl o tři procenta na 16,2 miliardy kilowatthodin.
Překvapivě „silný“ bioplyn
Navzdory celkovému poklesu výkonu německých OZE zůstává větrná energie i nadále nejdůležitějším německým zdrojem výroby elektřiny. V prvních třech měsících roku pokrýval vítr výrobu z 27,8 procenta. V roce 2024 se vítr postaral o výrobu 136,4 terawatthodiny (TWh) elektřiny, potřebu Německa tak pokryl z celé třetiny.
Uhlí s podílem 27 procent se na začátku roku blížilo větru naroveň. Zemní plyn vykrýval dodávky z 20,6 procenta, ačkoli minulý rok to bylo necelých 16 procent. Ne úplně marginální podíl vykazuje stále oblíbenější bioplyn s podílem 6,1 procenta, vodní energie k výrobě elektřiny využívá Německo vcelku málo, nejsou to ani čtyři procenta.
Co možná překvapí nejvíc, je poměrně malý podíl jinde velmi oblíbené a masivně využívané fotovoltaiky, která se v Německu prosazuje na rodinných domech a v podobě tzv. balkonových elektráren dokonce na klasických panelových domech. Objemy jsou to celkově ale spíše menší. Solární energie sice v prvním čtvrtletí objemově rostla skoro o třetinu, přesto nedodává do německé sítě ani celou desetinu potřebného množství elektřiny.
„Ošklivé“, ale kriticky významné větrníky
Větrná energie je tedy pevným pilířem elektrické soustavy a asi jím i zůstane. Navzdory tomu, že ji před únorovými volbami napadala opoziční Alternativa pro Německo (AfD) i dnes vládní CDU. Dnešní kancléř Friedrich Merz tvrdil, že větrná energie je přechodnou technologií. Proslulým se stal jeho citát: „Pokud uděláme vše správně, můžeme větrné turbíny v určité chvíli demontovat – jsou ošklivé a nezapadají do krajiny.“ Jako kancléř už o ošklivých větrnících Merz nemluví, asi proto že i podle odborníků zjevně dál zůstanou oporou celé energetické soustavy.
Větrná energie je na celém světě jedním z ústředních pilířů mnoha energetických strategií ke snížení emisí CO2. „Ve většině budoucích scénářů není vnímána jako pouhá ‚přemosťující technologie‘, ale spíše jako trvalá, ústřední součást diverzifikovaného systému výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů,“ tvrdí například Max Kleinebrahm, vedoucí výzkumné skupiny energetické ekonomie na uznávaném Technologickém institutu v Karlsruhe.
Větru bude více nebo málo, nikdy ale ne tak málo, aby byly větrníky nadbytečné. Navíc náklady na provoz tvoří jen pětinu celkové ceny. Pořád jde tedy o investici, která se při životnosti dvacet let až čtvrtstoletí velmi vyplatí. I Němci ale musejí rychle vybudovat bezpečné kapacitní mechanismy právě pro opakované větrné výpadky, které zažilo Německo na začátku roku. Dokud se tak nestane, zůstane blackout ve vzduchu jako trvalá úzkostná hrozba.
