Plány na oživení Německa? Papír snese všechno, politická shoda na nich bude těžší
Jde to rychleji, než se čekalo. Předběžná jednání o německé vládě mezi CDU/CSU a SPD mají jasný výstup: Poměrně dlouhý program, který počítá s velkou injekcí pro celou německou ekonomiku. Oficiální jednání ještě nezačala, předběžný program, který si politici pochvalují, má ale rozsáhlou oponenturu a moře pochybností, zda právě tyto papíry přinesou kýžené oživení německého hospodářství.
V Česku vyvolal kladné přijetí plán na větší zbrojení (tak už i Němci zbrojí), k němuž se Německo ihned po začátku války na Ukrajině zavázalo za minulého kancléře Olafa Scholze. Tehdejší lídr SPD, který se dnešních jednání o nové koalici s vítěznou unií CDU/CSU už neúčastní, slíbil 100 miliard eur na přezbrojení německé armády, pro dosažení tohoto cíle ale mnoho neudělal.
Nová vláda, pokud na tomto základě opravdu vznikne, počítá s obrovským investičním fondem v hodnotě 500 miliard eur, z něhož se ale kromě vyšších armádních výdajů nad jedno procento v rozpočtu bude platit i rozvoj německé ekonomiky. Především modernizace infrastruktury, budou se opravovat a měnit koleje a silnice, ale i digitální dálnice, aby Německo vůbec nový rozjezd do dalších dekád nového tisíciletí zvládlo.
Něco takového se ale nedá udělat bez změny ústavy, tedy bez povolení dluhové brzdy, kterou má Německo od roku 2011 ve svém základním právním dokumentu. Problém je v tom, že chystaná nová vláda nebude mít v novém parlamentu ústavní většinu, a to dokonce ani za pomoci poslanců Zelených. Změnu dluhové brzdy má tedy udělat ještě starý parlament, kde taková ústavní dvoutřetinová většina se Zelenými existuje. Jde o nestandardní operaci, ale je prý v zájmu budoucnosti státu, Zelení ho ostatně ústy svého odcházejícího vicekancléře Roberta Habecka sami navrhli. Teď ale budou chtít slib, že i nová vláda bude pokračovat v politice ochrany klimatu, což skorokancléř a lídr vítězné CDU Friedrich Merz obecně slíbil.
Merz tedy už na začátku svého potenciálního vládnutí mění své minulé přesvědčení. Omezení green dealu, přesněji jeho přizpůsobení průmyslu, bylo součástí jeho programu. Stejně tak v něm bylo dodržování dluhové brzdy, tedy rozpočtová přísnost. Ta bude dodržována, tvrdí Merz, ale za cenu toho, že mimo rozpočet bude vyvedena půjčka na budoucnost za půl bilionu eur (12,5 bilionu korun, zhruba dvouletý výkon celého českého hospodářství).
Vysvětlení, že situace se po příchodu Donalda Trumpa k moci radikálně mění a Německo potřebuje silný impulz, ekonomy tak nebere. Lidé z Centra pro evropský ekonomický výzkum (ZEW) například tvrdí, že „nový balík opatření otevírá cestu nesmyslným dotacím a klientelismu“. Podobně kritický je Institut pro světovou ekonomiku v Kielu, který vidí hlavní nebezpečí v tom, že politici přestanou být rozpočtově odpovědní a nebudou hlídat státní výdaje, když si na všechno budou moci půjčit. Kielští ekonomové jsou přesvědčeni, že návrh ekonomického rámce nové vládní spolupráce mezi CDU a SPD je jen dalším zvyšováním spotřeby. Potřebné strukturální reformy zase nikde.
Přijde spotřební šílenství?
Friedrich Merz takové názory odmítl. Jeho budoucí vláda podle něj nerozpoutá „spotřebního šílenství“, o úsporách v rozpočtu, které by alespoň částečně vyvážily obří výdaje z nově zřízeného vládního investičního fondu, se bude vznikající koalice dohadovat až v oficiálních jednáních o nové vládě, která by měla začít co nejdříve.
Nejde ale jen o zbrojení, infrastrukturu a o dluhovou brzdu. Součástí předběžné dohody je také snížení DPH v pohostinství, znovuzavedení dotované zelené nafty pro zěmědělce nebo prodlužování mateřské a další sociální opatření, která budou něco stát. SPD si rovněž prosadila zvýšení minimální mzdy na 15 eur za hodinu, což vyvolalo okamžitou negativní reakci v pohostinství a zemědělství, v oblastech, kde se nejvíce využívají nejméně placení lidé. Německý svaz farmářů to považuje za likvidační, podle něj by němečtí pěstitelé zeleniny, ovoce nebo vína přestali být konkurenceschopní.
Potřebné reformy chybějí
V dohodě podle řady ekonomů chybí to nejpodstatnější, co Německo dnes akutně potřebuje, a to je prodloužení týdenní pracovní doby, větší osobní odpovědnost v případě prvních dní nemoci, skutečné, nikoli formální prodloužení odchodu věku do důchodu, celkově větší flexibilita na trhu práce a důsledné snižování všemožných dotací. Nic z toho nový balíček CDU a SPD (zatím) neobsahuje. Naopak prakticky všechny města a obce přijaly s jistým ulehčením chystané zpřísnění migračních opatření a vracení neoprávněných žadatelů o azyl už z německých hranic. A také posílení výdajů na rychlejší integraci lidí, kteří v Německu zůstanou jako legální přistěhovalci, zejména pak na intenzivní výuku němčiny.
Jednání o nové vládní koalici by mohlo začít už ve čtvrtek. Vnější politický tlak (odklon USA od Ukrajiny a Evropy) je mimořádně silný, vláda by tedy mohla vzniknout už do konce března. Pokud Zelení nakonec ustoupí a pomůžou Merzovi s uvolněním dluhové brzdy. Ekonomika nepočká, až se politici dohodnou.
