Inflace v meziročním vyjádření klesá již šest měsíců v řadě. Poslední údaj za červenec zveřejněný minulý týden ukázal meziroční růst spotřebitelských cen o 8,8 procenta. Se začátkem příštího roku by se podle našeho odhadu měla meziroční inflace výrazně propadnout.
Zčásti je toto očekávání dáno čistě technicky tím, že meziroční růst je úhrn posledních dvanácti meziměsíčních růstů, přičemž právě v lednu z výpočtu meziroční inflace „vypadne“ vysoce nadstandardní přecenění z počátku letošního roku, kdy ceny poskočily meziměsíčně o šest procent. Očekáváme přitom, že podobně razantní přecenění se již v příštím roce opakovat nebude. Kromě tohoto efektu (vysoké) srovnávací základny by k propadu inflace v lednu pod dvě procenta mělo přispět i výrazné zlevnění energií pro spotřebitele – podle našeho předpokladu o zhruba třetinu.
Striktní cílovač inflace tedy již nyní musí zvažovat, zda není načase vzhledem k délce transmise měnové politiky začít snižovat sedmiprocentní repo sazbu, aby střednědobě doručil veřejně vyhlášený cíl meziročního růstu spotřebitelských cen v podobě dvou procent, respektive jej výrazně nepodstřelil. To koneckonců indikuje i prognóza ČNB, která v základním scénáři nyní stejně jako před čtvrtrokem ukazuje zahájení snižování úrokových sazeb již v tomto čtvrtletí.
Srovnáme-li však cenovou hladinu s trendem, který by měla následovat, pokud by od zavedení dvouprocentního inflačního cíle na začátku roku 2010 centrální banka tuto inflaci po celou dobu plnila, byly by ceny aktuálně oproti tomuto období vyšší o zhruba třicet procent. Jenže ve skutečnosti spotřebitelský koš podražil o 60 procent. Přestože inflační cílování chyby minulosti nenapravuje a snaží se vždy o dvouprocentní růst cen za jakékoli aktuální cenové hladiny, v bankovní radě podle vyjádření jejích členů rezonuje i názor, že nabídkovými faktory vyvolaná dezinflace, či dokonce deflace je kandidátem na výjimkování.
Jádrová inflace by totiž podle nové prognózy centrální banky měla v příštím roce zůstat stále výrazně nad dvěma procenty (v průměru na 3,5 procenta). Nadto navíc podle zápisu z posledního zasedání vnímá bankovní rada proinflační bilanci rizik základního scénáře. Ve výsledku se tak trhem momentálně zaceněné snížení repo sazby do konce roku o zhruba 75 bazických bodů přes nedávnou korekci stále zdá jako poměrně agresivní, a to i kdyby celková inflace v příštím roce měla vlivem zlevnění energií pro spotřebitele a předchozího uvolnění dodavatelských řetězců skončit pod cílem ČNB.
Autor je ekonom Komerční banky
