Nepředvídatelnost bývá v jistých ohledech přitažlivá. Rozhodně však nepatří mezi atributy, které si správci peněz spojují s ideální investiční příležitostí. Série nepredikovatelných a nekoncepčních kroků kolem ČEZ a windfall tax ze strany tuzemské vlády markantně zhoršuje reputaci České republiky jako příhodné destinace pro zahraniční investice. Jak budou akcie elektrárenského kolosu reagovat na ochabující zájem mezinárodních fondů?
ČEZ od začátku roku zhodnotil o zhruba 20 procent. Pokud vezmeme v potaz i tučnou dividendu ze zisku z roku 2022, vyšplhala by se výkonnost k úctyhodným 40 procentům. Valuace zůstává i po zohlednění očekávaného poklesu letošního zisku poměrně příznivá. Nicméně v kontextu zdejšího politického prostředí se výnosový potenciál titulu jeví jako z převážné části vyčerpaný.
V prvním pololetí to byla právě politika, která katapultovala akcie do výšin. Jejich kurz hnaly nahoru spekulace, že by výrobní část mohl převzít stát a nabídnout fantaskní prémii. Taková varianta však od začátku nepůsobila jako pravděpodobná. Pokud vezmeme v úvahu kroky, které vláda podnikala – jako například úprava zákona o přeměnách –, vidíme, že rozhodně neplánovala vyplatit minoritářům závratnou částku.
Samotná hospodářská perspektiva ČEZ zůstává povzbudivá. Vzhledem k tomu, že si firma dopředu zajišťuje svou produkci na forwardovém trhu, má částečně uzamčeny vysoké ceny z minulých let, což podporuje provozní ziskovost. Nicméně pokles cen silové elektřiny limituje potenciál pro další ziskovou bonanzu. Značně negativním faktorem je windfall tax, která z budoucích profitů, na rozdíl od bank, ukousne podstatnou část.
Velkou neznámou představuje dostavba nových jaderných bloků, její financování a případné garance. Navzdory plejádě nových událostí se od výplaty dividendy investoři chovají vcelku apaticky. Akcie příliš nereagovaly na zprávy o možném dřívějším ukončení daně z mimořádných zisků. Pohyby nevyvolala ani slova naznačující možnost upustit od záměru rozdělení a znárodnění části energetického kolosu. To značí, že se správci peněz naučili chaoticky komunikované záměry tuzemských vládních představitelů ignorovat.
Objektivně to však v následujících měsících bude opět politika, která hospodaření i kurz akcií markantně ovlivní. A to skupině ČEZ ani pražské burze jako celku příliš neprospívá. Osobně se po jisté trpké zkušenosti snažím politickému riziku vyhýbat v maximální možné míře. Na přelomu 2020 a 2021 jsem hojně nakupoval akcie Alibaba. Fundamentálně byla firma zdravá, obsluhovala ohromný adresovatelný trh a valuace byla s ohledem na růstový charakter titulu více než akceptovatelná. Nicméně regulatorní tažení čínských autorit a politika společné prosperity poslala technologické akcie do sestupné spirály.
Tato získaná averze vůči politickému riziku se mi vyplatila před začátkem – podle tehdy drtivé většiny pozorovatelů krajně nepravděpodobné – ruské invaze na Ukrajinu. Řada globálních správců aktiv v této době upozorňovala, že ruské akcie jsou atraktivně oceněné a pokud dojde k deeskalaci situace, zažijí takřka meteorický kurzový vzestup. Politika však tuto růstovou perspektivu na plné čáře převálcovala.
Přestože v tuzemské politické riziko není srovnatelné s výše zmiňovanými událostmi, hraje i v případě ČEZ prominentní roli. Trendy na úrovni hospodaření se jeví jako solidní, valuace jako relativně nízká. Přetrvávající politická nejistota je však diskvalifikujícím kazem. Akcie tak v danou chvíli vnímám jako adekvátně oceněné. Úspěch v investování bývá založen na disciplíně a konzistentním aplikování naučených lekcí. V tomto duchu se do nákupů akcií ČEZ pouštět nebudu.
