Fanoušek bitcoinu by mohl čekat, že tato kryptoměna poroste, kdykoli dostanou trhy silný zásah. Že bude proticyklický, řekli bychom v duchu studia hospodářského cyklu. Když je ve světě spousta nejistoty, lidé se radši urychleně zbaví rizikovějších aktiv, jako jsou některé akcie nebo třeba korporátní dluhopisy, jen aby drželi peníze v hotovosti anebo třeba v něčem jiném likvidním a ideálně proticyklickém. Proč to ale není bitcoin? Stačil jeden útok Íránu na Izrael, a bitcoin spadl nejrychleji za poslední rok.
Dobře víme, že v krizové situaci padají akcie, typicky třeba ty technologických firem, a nedaří se třeba měnám rozvojových zemí. Ve špatných dobách naopak lidé utíkají k americkému dolaru či švýcarským frankům a chtějí držet třeba americké státní dluhopisy. Anebo zlato, i když to není vždycky tak jednoduché a viděli jsme i recese, během kterých se zlatu nedařilo. Proč to ale nefunguje v současné době u bitcoinu?
Vysvětlení jsou hned tři a půl. Tím prvním je velikost bitcoinového trhu. I když je mnohem větší než ještě před pár lety, pořád jde o tak malé aktivum, že i nákup či prodej bitcoinů za milion dolarů umí zahýbat s kurzem. Možná to tak vůbec nemusí souviset s íránským útokem a bitcoin zkrátka padá, jen protože měl někdo narozeniny a rozhodl se pár kryptomincí vybrat bez ohledu na to, co se děje ve světě.
Druhé vysvětlení s tím souvisí. Nikdy totiž nemůžeme vědět, co by se bývalo dělo, kdyby k dané události ve světě bývalo nedošlo. Když bitcoin spadl v době útoků o osm procent, nikdy nemůžeme vědět, zda by bez toho býval byl na svém, nebo naopak třeba býval padal až o 50 procent. Pokud by jinak padal více, je nakonec jeho podstata proticyklická, tedy spadl méně, než by jinak býval spadl. Ale co by bývalo bylo, nemůžeme nikdy vědět.
Nakonec třetí vysvětlení je to pravděpodobně nejzásadnější. Drtivá většina lidí bitcoin totiž vlastní (nebo spíše nevlastní) jako investiční aktivum a vůbec je nezajímá, co je na něm skutečně revolučního. Dostáváme se tak často do sporu, který sporem ani není. Kritici bitcoinu totiž vyčítají, že je to jen rizikové aktivum bez dividend, které sice umí rychle růst, ale také rychle padat. Fanoušci ale kontrují, že bitcoin jsou peníze a nedává je ani trochu smysl srovnávat s tradičními aktivy. Nejsou to akcie, je to snaha o náhradu peněz.
Jenže není potřeba se vůbec hádat. Bitcoin je určitě revoluční v mnoha ohledech a zaslouží si vlastní, úplně novou kategorii, ve které se nebude srovnávat s akciemi. Na druhou stranu ho ale tak většina lidí vůbec nepoužívá. Když hrozí další válka, je pro ně bitcoin jen dalším investičním aktivem. Dobře je to vidět například na srovnání indexu Nasdaq s bitcoinem. Ideálně ještě ten akciový index dát na několikanásobnou páku, protože pak to teprve odpovídá bitcoinové volatilitě. Ať se to kryptofanouškům líbí, nebo ne, investoři jdou po zisku a u bitcoinu nepotřebují nic víc. Neznají ho, nechtějí ho pochopit, chtějí jen být bohatší. Zařadili ho do svých portfolií hned vedle technologických akcií a to jim bohatě stačí.
A ta půlka? Když dojde k íránskému útoku na Izrael v noci o víkendu, tradiční trhy stále ještě spí, protože jsou zavřené. Otevírají se až v pondělí a na dopad na ně si musíme počkat. Bitcoin žije a obchoduje se 24 hodin denně sedm dní v týdnu. To může říct jen málokdo, ale teď to není o chlubení, jako spíš o skutečnosti, že na bitcoinu občas můžeme vidět pády či růsty, zatímco zbytek aktiv se nijak nehýbe.
