Schodek veřejných financí by měl letos klesnout na 2,2 procenta hrubého domácího produktu, a bezpečně se tak vejít do známého evropského pravidla tří procent. To však vzhledem k aktuálnímu vývoji nemusí být tak samozřejmé, jak se ještě na podzim mohlo zdát. Odkud přicházejí případná rizika?
Zaprvé se jedná o makroekonomický vývoj. Od srpnové predikce ministerstva financí, na které je státní rozpočet postaven, je každá další prognóza ohledně vývoje české ekonomiky v roce 2024 pesimističtější. Srpnová predikce na letošek předpovídala Česku růst o 2,3 procenta, lednová již pouze 1,2 procenta, a Česká národní banka ve své nejnovější prognóze odhaduje růst jen o 0,6 procenta.
Nižší výkon ekonomiky by se nutně promítl i v nižším výběru některých daní, zejména pak u té z přidané hodnoty či ze zisků firem. Klíčové je „nakopnutí“ a udržení spotřeby českých domácností díky nárůstu reálných mezd, který je letos očekáván na úrovni tří procent. I tento faktor je však závislý na kondici českého hospodářství.
Dobrý rok navíc pravděpodobně nečeká ani Německo, našeho nejvýznamnějšího obchodního partnera. Jeho ekonomika jako jediná v EU v posledním kvartálu mezičtvrtletně klesla a letos ji čeká pouze velmi slabé oživení v rádu desetinek procenta. Vývoj v Německu opravdu není radno podceňovat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
