Si Ťin-pching si prošel peklem kulturní revoluce, teď bude vládnout Číně

Si Ťin-pching

Si Ťin-pching Zdroj: ctk

Není tak prkenný jako nynější čínský prezident a vyzařuje z něj přirozená autorita, tvrdí o budoucím čínském vůdci Si Ťin-pchingovi ti, kdo se s ním setkali. O jeho skutečných názorech na politiku a ekonomiku se toho zatím moc neví. Z předchozího působení v čínských provinciích ho provází pověst pragmatika a modernizátora.

Na začátku září jakoby Si Ťin-pching zmizel ze světa. Čínský viceprezident a nejpravděpodobnější nástupce prezidenta a generálního tajemníka komunistické strany Chu Ťin-tchaa zrušil setkání s americkou ministryní zahraničí i dánským a singapurským premiérem. Po čínských sociálních sítích začaly kolovat dohady o zranění, nemoci či infarktu.

Jeho zmizení list Washington Post s vysvětlením. S odvoláním na novináře Marka Kitta, který už dlouho působí v Číně, napsal, že Si utrpěl úraz zad při hádce na schůzce staré komunistické gardy s nastupující generací vůdců. Si chtěl znesvářené tábory oddělit, ale dostal se pouze do dráhy židle, kterou kdosi hodil po oponentech z druhé strany místnosti. Proto o Siově zranění nechtěl nikdo oficiálně mluvit.

Tajemný tajemník

Zářijové zmizení není jedinou záhadou, která budoucího šéfa nejlidnatější země světa s druhou nejsilnější ekonomikou na planetě obestírá. Spousta neznámých panuje i o Siových názorech na budoucnost Číny, na způsob, jakým se chce potýkat s aktuálními ekonomickými, sociálními či ekologickými problémy, nebo do jaké míry hodlá reformovat čínský politický systém.

Z jeho předchozího působení v čínských provinciích lze vyvodit jen to, že podporuje soukromé podnikání, je příznivcem spíše liberálnějších tržních reforem, a že je pragmatik, který se dokáže dohodnout s protivníky na kompromisu. V minulosti se postavil proti korupci a provázání rodinných příslušníků komunistických vůdců s byznysem, které čím dál víc popuzuje Číňany. Komunistické vůdce vyzýval ke skromnosti a nabádal, aby se jejich rodiny nesnažily z jejich postavení profitovat. Sám, zdá se, jde příkladem. Agentura Bloomberg zmapovala Siův rodinný majetek, nicméně k žádným závratným částkám se nedobrala.

Podíly ve firmách v hodnotě milionů dolarů patří jen jeho sourozencům, synovcům či neteřím. Bloomberg dodává, že nenašel žádný důkaz, že by Si příbuzným k majetku nějak pomáhal.

Dva tábory

Klíčové ale je, že v páté generaci komunistických vůdců už nebude mít generální tajemník a prezident tak dominantní postavení jako jeho předchůdci. Daleko více půjde o kolektivní vedení státu, v němž budou muset spolupracovat dva názorově odlišné tábory.

„Populisté“, kteří prošli vysokými posty ve Svazu komunistické mládeže a jejichž ochráncem je stávající prezident, a „elitáři“ či komunističtí princové, kteří jsou potomky bývalých funkcionářů a které podporuje Ťiang Ce-min. Většina populistů má zkušenosti ze zemědělství, práce ve straně, vyzná se v propagandě a právu.

Princové díky působení v jihovýchodních provinciích mají více zkušeností s řízením ekonomiky, z finančnictví a zahraničního obchodu. Proto Si Ťin-pching více zdůrazňuje zvyšování produktivity v ekonomice, vyšší růst HDP či větší zapojení Číny do světové ekonomiky. Pravděpodobný budoucí premiér Li Kche-čchiang, který patří do tábora populistů, upřednostňuje před rychlým ekonomickým růstem zvyšování zaměstnanosti, dostupnost bydlení, rozvoj sociálního systému a dostupné zdravotní péče, tvrdí Cheng Li, analytik amerického Brookings Institution.

Ovšem je třeba dodat, že v posledních deseti letech Si Ťin-pching nikdy nezpochybňoval politiku prezidenta Chu Ťin-tchaa. Není ani zřejmé, jak moc ho bude názorové rozdělení vrcholných stranických orgánů omezovat, soudí Jean-Pierre Cabestan z Hongkongské baptistické univerzity.

Oběť kulturní revoluce

Si Ťin-pching je příslušníkem takzvané generace kulturní revoluce. Jeho otec Si Čungsün byl b l í z k ý m spolupracovníkem Mao Cet u n g a . Jenže v roce 1962 byl obviněn z vedení protistranické skupiny a uvězněn. O čtyři roky později byl tehdy čtrnáctiletý Si Ťin-pching poslán podobně jako statisíce jiných mladých Číňanů pracovat na venkov. Ve vesnici Liang-ťia-che ovšem vydržel jen pár měsíců. Uprchl do Pekingu, kde byl zatčen a poslán do pracovního tábora, odkud se opět vrátil do Liang-ťiache.

Tentokrát se už zapojil do práce na polích a postupně si získal respekt vesničanů. Si ve svém životopise toto období označuje za dobu, kdy jeho život získal řád, kdy si ujasnil názory na svět a získal sebedůvěru. Tímto příběhem také dává najevo, že rozumí problémům běžných Číňanů na rozdíl od zkorumpovaných vládnoucích elit.

Během kulturní revoluce musel často veřejně odsuzovat svého otce, vzpomíná Si hořce. Přesto se pokusil vstoupit do Svazu komunistické mládeže, který byl vstupní branou do komunistické strany. Nejméně osmkrát ho mladí komunisté odmítli. Uspěl až v roce 1971, když pozval místního stranického tajemníka na smažená vejce a knedlíky. Členem strany se stal o tři roky později. Na její doporučení se v roce 1975 dostal na univerzitu Tsinghua v Pekingu, kde studoval chemické inženýrství.

Siův otec se dočkal rehabilitace v roce 1978, kdy se stal stranickým tajemníkem v Kantonu. Díky otcovým kontaktům začal i vzestup Si Ťin-pchinga. Nejdřív byl tajemníkem šéfa Centrální vojenské komise. Tam se seznámil se špičkami komunistické strany. Z této funkce byl několikrát převelen do různých provincií, až v roce 1999 zakotvil jako stranický tajemník v pobřežní provincii Fu-ťien.

Tam se musel vypořádat s rozsáhlou korupční aférou stranických funkcionářů. Díky blízkosti s Tchaj-wanem pochopil význam zahraničních investic a tržních reforem pro rozvoj Číny. Pověst modernizátora a reformátora ještě posílil během pětiletého působení v nejbohatší čínské provincii Če-ťiang. Oficiální životopis vyzdvihuje jeho snahu o vyrovnání rozdílů mezi bohatými a chudými, zlepšování veřejné správy či jeho boj proti porušování práv duševního vlastnictví.

Přelomem v kariéře se stal rok 2007, kdy po krátkém působení jako stranický tajemník v Šanghaji natrvalo zakotvil v nejvyšších orgánech strany. Pak už šlo jen o to, jestli v zákulisním souboji o nástupnictví v čele strany a státu získá větší podporu než chráněnec stávajícího prezidenta Li Kche-čchiang. Korunovace ve funkci generálního tajemníka by se měl dočkat na nynějším 18. sjezdu Komunistické strany Číny. Příští rok v březnu by ho mělo Všečínské shromáždění lidových zástupců potvrdit do funkce prezidenta.

Si Ťin-pchingSi Ťin-pching | Bretislav Kovarik

Perných deset let

Budoucího prezidenta čeká náročných deset let. Bude se muset vypořádat se zpomalující ekonomikou, která se potřebuje přeorientovat z exportu jako hlavního motoru na domácí spotřebu. Sociální soudržnost ohrožují rostoucí nerovnosti mezi bohatými a chudými. Obyvatele čím dál více popuzují korupční skandály stranických funkcionářů.

Bohatnoucí obyvatelstvo se obává o bezpečnost potravin i o dopady zničeného životního prostředí na zdraví. Díky novým sociálním médiím navíc roste povědomí veřejnosti o nepravostech ve společnosti a na denním pořádku jsou veřejné protesty.

Čtěte také:

Chu Ťin-tchao: Korupce nás může zničit

Zdvojnásobíme růst a mzdy, hlásá sjezd komunistů v Číně

Rudé legitky a hvězdy. Čínský monstrsjezd začal

Čína pod vedením nového prezidenta by se měla pustit do řady reforem. Mezi ně patří třeba ukončení státní regulace úrokových sazeb, díky níž si státní firmy levně půjčují, ale domácnosti na svých úsporách nevydělají, či uvolnění vstupu soukromých nebo zahraničních firem do státem chráněných odvětví. Bez těchto a dalších změn se Čína může podle čínských ekonomů dostat snadno do pasti středněpříjmových států, kdy dlouhotrvající rychlý růst vystřídá stagnace spojená se sociálními nepokoji.

Stávající politický systém, který vynesl k moci i Si Ťin-pchinga, ovšem potřebuje k přežití ekonomický růst, který dá práci a zvýší bohatství širokých vrstev společnosti. Aby se nemusely zabývat tím, jestli by nebylo lepší vynutit si jiný způsob řízení státu.

Si Ťin-pching

» Narodil se v červnu 1953 ve Fu-pchingu v provincii Ša-an-si; jeho otec byl dlouholetý blízký spolupracovník Mao Ce-tunga.

» Během kulturní revoluce byl jeho otec uvězněn a Si Ťin-pching byl poslán na venkov.

» Do komunistické strany vstoupil v roce 1974, což mu otevřelo dveře ke studiu chemického inženýrství na pekingské univerzitě Tsinghua.

» Stranickou kariéru začal v roce 1979 jako tajemník šéfa Centrální vojenské komise, tam se seznámil se špičkami komunistické strany.

» Od roku 1982 do roku 2007 působil ve stranických postech v několika provinciích, pak se stal členem stálého výboru politbyra KS Číny.

» Od roku 2008 je viceprezidentem Číny. Nyní by se měl stát generálním tajemníkem strany a příští rok i čínským prezidentem. » Je podruhé ženatý s armádní zpěvačkou Pcheng Li-jüan, s níž má dceru, která studuje na Harvardově univerzitě v USA.