Teflonový Mark je pro NATO dobrou volbou. Problémy se na něj ale povalí ze všech stran
Když rumunský prezident Klaus Iohannis minulý týden stáhl svou marnou kandidaturu na post generálního tajemníka Severoatlantické aliance, nestálo už nic v cestě nizozemskému premiérovi Marku Ruttemu k získání tohoto mimořádného politického vavřínu. Zajistit si podporu 32 členských států není jen tak. Však se také pěkně dlouho nedařilo vystřídat stávajícího šéfa aliance, Nora Jense Stoltenberga, jehož mandát byl několikrát prodlužován až na rekordních deset let.
Analýza vyšla na Info.cz.
Rutte patří k nejzkušenějším z extraligy evropských politických harcovníků. Svou zemi, pátou nejbohatší v Evropské unii, řídí už od roku 2010, po Viktoru Orbánovi je tedy druhým nejdéle sloužícím současným premiérem.
A právě Orbán mu nejdéle stál v cestě, jako jediný nakonec podporoval Iohannise. Uhnul teprve poté, co se Rutte zavázal, že dodrží Stoltenbergův slib a nebude po Maďarsku žádat, aby se zapojovalo do podpory Ruskem napadené Ukrajiny. Orbán pak už přestal naléhat, aby se Rutte také omluvil za údajně urážlivé výroky na adresu Maďarska, respektive komentáře týkající se dodržování vlády práva jeho režimem.
V osobě Marka Rutteho tak do čela NATO přichází sympatický usměvavý vysoký muž, kterému jeho spoluobčané přezdívají „teflonový Mark“ kvůli jeho schopnosti přejít vše s lehkostí, ale i přežít kdejaký skandál. Možná na něj byli zvyklejší než na jeho předchůdce, také kvůli jisté bezprostřednosti, kterou s národem navázal v nesčetných projevech za covidové krize.
Promlouval tehdy z kanceláře ve věžičce Torentje v haagském sídle vlády Binnenhofu. Jeho plyšový králík Nijntje, trůnící na poličce za jeho hlavou v záběru kamer, se stal doslova národním mazlíčkem.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!