Trumpova drahota. Cla obecně zvyšují ceny, ale když všichni zchudneme, inflace nepřijde
Cla jsou překážka v mezinárodním obchodě. Je to daň za dovezené zboží. A stejně jako každá jiná překážka zvyšují ceny, tedy způsobují inflaci. Pochopitelně si to nemyslí americký prezident Donald Trump, který kolem nich vystavěl svou nejen ekonomickou, ale i zahraniční politiku. A nemusí nás asi překvapovat, že si to nemyslí ani Scott Bessent, Trumpův ministr financí. Ten se nechal jen pár dní před novou vlnou cen slyšet, že cla k inflaci nepovedou. Jenže to nedává moc smysl, tedy alespoň pokud tím Bessent nechce mezi řádky tvrdit, že obchodní války můžou výrazně ublížit globální ekonomice a uvrhnout ji do recese.
Všímavý francouzský ekonom a novinář Frédéric Bastiat vysvětloval dopady cel už před 175 lety na mnoha příkladech, které nám můžou pomoci i dnes. Vtipně a trefně ukazoval jejich nelogičnost a nekonzistenci, například když někteří politici považovali cla za prospěšná na národní úrovni, ale mezi kraji či městy už nikoliv. Nebo když chceme bojovat proti levnému dovozu ze zahraničí, ale petice výrobců svíček na zakrývání Slunce nás rozesměje.
Trumpovi s Bessentem by Bastiat nejspíš napsal úplně novou esej, ale dost možná by mu stačilo jen vystřihnout jednu ze svých posledních, kterou v roce 1850, těsně předtím, než zemřel, napsal o obchodu mezi Paříží a Bruselem: „… existují překážky různého druhu. Především je to vzdálenost, která s sebou nese ztrátu času, a tu musíme buď sami překonat, nebo zaplatit jinému, aby ji překonal. Pak přicházejí řeky, bažiny, nehody, špatné cesty…“ Bastiat si ale všiml, jak moc úsilí, pokroku a často i lidských životů věnujeme tomu, abychom tyto překážky nejen překonávali, ale i odstraňovali.
FLOW: Mezi Trumpem a Zelenským nefunguje chemie, jsou to dva kohouti, řekl analytik Bříza v pořadu FLOW.
Kdyby Bastiat nezemřel mladý, mohl by pozorovat jen o pár let staršího spoluobčana Ferdinanda de Lessepse, jak v roce 1869 vybudoval Suezský kanál a o třináct let později se pokusil o to samé v Panamě, kde ho ale zastavila malárie a kanál stál ohromné množství životů. Překonávali jsme přírodou vytvořené překážky, aby mohl být mezinárodní obchod rychlejší a bezpečnější. A tím levnější. „Daří se nám stavět mosty, formovat silnice a zjemňovat je chodníky, železnými zábradlími,“ popisoval to samé svými slovy Bastiat a zmiňuje, že vedle přírody jsou překážkami třeba i zloději.
Klademe obchodu další překážky
„Mezi těmito překážkami je i jedna, kterou jsme sami a s nemalými náklady zřídili,“ mohl by si Trump s Bessentem přečíst a je jasné, kterou má Bastiat na mysli: „Na hranicích jsou rozmístěni po zuby ozbrojení muži, jejichž úkolem je klást překážky přepravě zboží z jedné země do druhé. Říká se jim celníci a působí úplně stejně jako vyjeté koleje a špatné silnice.“
Anebo zavřený Suezský průplav. Ostatně jsme to v poslední době všichni viděli, co s cenami dělaly problémy v mezinárodní logistice. Všichni jsme je cítili ve svých peněženkách a kvůli pandemii a situaci na Blízkém východě byly jedním z hlavních důvodů nedávné vysoké inflace.
Abychom ale clům, Trumpovi a Bessentovi nekřivdili, každé srovnání nutně kulhá, a to i to Bastiatovo. Oproti boření mostů, zavírání kanálů a ničení silnic jsou cla o něco levnější, protože je stačí napsat na papír. A vyhrožování cly může mít geopolitický význam. Určitě je možné přesvědčit pekaře, u kterého pravidelně kupujete rohlíky, aby vám neparkoval před domem tím, že mu slíbíte, že za každý rohlík hodíte korunu do fontány na náměstí. „Udělám si tím rohlíky dražší, takže si jich u tebe koupím nakonec méně,“ možná zní úsměvně, ale mohlo by to fungovat. A možná vám dá i půl koruny slevu, takže efekt dopadne částečně na vás oba.
Záměrná recese?
Bastiat by určitě vymyslel mnohem lepší srovnání, ale nakonec by tak či onak dopadem byly vyšší ceny. Ať už jsou překážky přirozené či umělé, k prosperitě vede jejich odstraňování, a ne naopak. Snad jen, že by Bessent s Trumpem očekávali, že obchodní války natolik podkopnou globální hospodářský růst, že se propadneme na hranu recese, či dokonce za ni. Pokud by se tak stalo, pak by skutečně chudší domácnosti nakupovaly méně a inflační tlaky by přijít nemusely.
Takhle se jim ale nevyhneme a americká centrální banka bude muset držet úrokové sazby vyšší po delší dobu. Což je ale také náklad, akorát se projevuje v peněženkách jinými kanály. To ale všechno víme díky Bastiatovi už minimálně 175 let.
