„Turisté, jděte domů!“ Anebo zaplaťte. Oblíbené destinace zkoušejí usměrnit davy návštěvníků
Na turisty čekají na některých z nejnavštěvovanějších míst novinky, které se jim nebudou líbit. Do řady destinací se už vydává tolik cestovatelů, až se jim místní obyvatelé a jejich volení zástupci začali bránit. Vlna omezení před „overturismem“ je patrná hlavně v západní Evropě, před mnohdy devastujícími nájezdy výletníků se ale už začali chránit i na některých nejfotogeničtějších místech Česka anebo to alespoň plánují.
Kdo se chystá vyrazit do Barcelony, Malagy nebo do rakouského Hallstattu, může se dočkat svérázného uvítání. Nápisů typu „Turisté, jděte domů!“ nebo „Bydlí tady lidé, chovejte se podle toho!“ v posledních letech přibývá a symbolizují rostoucí odpor části obyvatel vůči turistickému byznysu. Na něm sice jejich domoviny mnohdy hospodářsky závisejí, spolu s návalem výletníků ale zároveň často prudce rostou ceny nemovitostí a ubývá podniků nabízejících běžné zboží a služby. Samosprávy proto experimentují s pravidly, která by neznechutila kritické množství cestovatelů a zároveň ulehčila život místním.
„Ta hlavní změna je v množství. Nejde o to, že by se snad turisté chovali hůř. Jen jich je zkrátka víc,“ vysvětluje pro BBC Carin Renová z univerzity v dánském Aalborgu, kde se zabývá výzkumem turismu. Její slova dokládá i odhad vývoje globálního cestovního ruchu pro letošní rok. Jak pro Sky News uvedla ředitelka tržních analýz ve Světové organizaci cestovního ruchu Sandra Carvaová, letos by měl počet výjezdů do ciziny celosvětově překonat předpandemických 1,5 miliardy a zapsat tak nový rekord. Pro turisty to znamená, že se na mnohých oblíbených místech budou tlačit v ještě větších houfech.
Jak zklidnit mysl a zbavit se stresu? V pořadu FLOW odpovídá lektor mindfulness Michal Dvořák:
Rozhovor s odborníkem na mindfulness Michalem Dvořákem pro FLOW
• Zdroj: e15
Samosprávy na jejich nápor reagují různě. Benátky například letos začaly vybírat pětieurový poplatek za vstup do historického centra města. Ostrý přístup zvolil Amsterdam, který na jaře přistoupil k zákazu výstavby nových hotelů.
Ve Španělsku dopady overturismu na každodenní život stálých obyvatel omezují jemnějšími způsoby. Barcelona se mimo jiné rozhodla nechat odstranit z navigační aplikace Google Mapy trasu autobusové linky 116, která vede poblíž proslulého Güellova parku. Na Baleárských ostrovech se snaží udržet ty nejrušivější turistické radovánky alespoň v dostatečné vzdálenosti od rezidenčních zón, pro letošek proto přistoupily k omezení takzvaných party lodí. Plovoucí divoké večírky se musejí držet minimálně jednu námořní míli (1,85 kilometru) od vybraných lokalit.
Tamější samosprávy k podobným krokům přistupují i přesto, že na španělském hrubém domácím produktu se služby spojené s turismem podílejí téměř dvanácti procenty. Zároveň tak dávají najevo, že kombinace rostoucího počtu návštěvníků z ciziny a postupující změny klimatu nenechává příliš prostoru pro čistě ekonomickou logiku. Mnohé oblasti Španělska, druhé nejnavštěvovanější země světa, trápí kromě nedostatku dostupného bydlení také vlny sucha.
Problém, který se „vyřeší“ sám
V Barceloně proto letos ještě před vypuknutím letní sezony spustili masivní billboardovou kampaň v angličtině, která varuje před suchem a vybízí k omezení spotřeby vody. Tamní starosta Jaume Collboni ale nedávno přišel s krokem, který by mohl přímo omezit i počty zahraničních návštěvníků města. Oznámil, že do konce roku 2028 chce v Barceloně zrušit krátkodobá ubytování, rozšířená díky platformám typu Airbnb. Docílit by toho chtěl tak, že více než desítce tisíc takových bytů úřady neprodlouží příslušnou licenci.
„Protestující proti overturismu by si měli dávat pozor na to, co si vlastně přejí,“ varuje však podle listu Daily Mail Paul Charles, šéf poradenské agentury The PC Agency. Podle Charlese by bylo pro tyto destinace katastrofou, kdyby protesty místních a opatření ze strany radnic nakonec vedly k odlivu turistů a tím i k nižším příjmům. „Řešením by bylo ve spolupráci se samosprávami dosáhnout toho, aby se ten největší letní nápor cestovatelů rozložil do ostatních měsíců v roce,“ navrhuje Charles.
K podobnému vývoji ale nakonec může dojít v jižněji položených oblastech světa samovolně. Konkrétně ve Španělsku se má podle studie analytické společnosti McKinsey do roku 2050 o polovinu zvýšit počet dnů, kdy teplota přesáhne 37 stupňů. To může řadu turistů nasměrovat jinam.
Už nyní pro mnoho z nich představuje ideální verzi letní dovolené například horská turistika a s dlouhodobě rostoucími teplotami na jihu Evropy získá chladný horský vánek ještě na lákavosti. To samo o sobě některé negativní jevy spojené s masovým turismem nevyřeší, mnohdy je spíš jen přesune. Patrné je to už teď v Česku, konkrétně na jeho nejvyšší hoře.
Na Sněžku do ohrádky
„Pokud někde v Krkonošském národním parku hovoříme o overturismu, pak se jedná v některých dnech, v některých časech dne právě o vrchol Sněžky,“ popisuje mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. Na nejvyšší české hoře proto i před letošními prázdninami nainstalovali strážci parku sítě, které mají odrazovat turisty od pohybu mimo značené cesty. „Návštěvníkům vrcholu byl k volnému pohybu v minulosti vyhrazen prostor přibližně o velikosti poloviny fotbalového hřiště. Mnozí to ale nerespektovali a vstupovali na alpínské trávníky nebo lezli po skalách.“
Sítě jsou podle Drahného ale jen jedním z mnoha dalších opatření, která mají bránit škodám na krkonošské přírodě. „Dalšími jsou zintenzivnění strážní služby. V letních měsících je celý den na vrcholu přítomen strážce, který dohlíží na dodržování zákonných pravidel. Na vrcholu ale také přibyly lavičky na odpočinek a cedulky s informacemi o vzácných druzích, které tu rostou nebo žijí a které pohyb návštěvníků volným terénem může ohrožovat,“ dodává Drahný.
Známky overturismu jsou patrné i na dalších místech Česka. Spíše než s ekologií částečně souvisejí s faktorem, který je ještě méně předvídatelný než dlouhodobý vývoj klimatu. S nástupem Instagramu a dalších vizuálních sociálních sítí se stalo módou pořizovat si selfie na mimořádně fotogenických výletních místech.
Mezi takové patří vyhlídka Máj na meandr Vltavy, která leží zhruba pětatřicet kilometrů jižně od Prahy u obce Teletín. Zejména o slunných víkendech propuká na místě dopravní chaos kvůli davům výletníků parkujících svá auta u hlavní silnice. „Je to pro všechny místní trnem v oku,“ přiznává Petr Vopršal, místostarosta Krňan, pod které Teletín spadá.
Samospráva proto zvažuje, že časem vybuduje odstavné parkoviště nebo jeho obdobu dále od obce a samotné vyhlídky tak, aby nutnost ujít delší vzdálenost pěšky odradila aspoň ty nejpohodlnější výletníky. „To ale patří až mezi dlouhodobé strategické plány,“ upřesňuje Vopršal s tím, že ke změně situace v nejbližších letech nedojde.
Stejný problém – s podobným řešením – mají také podle informací HN ve středočeské obci Svatý Jan pod Skalou, která je rovněž proslavená impozantní vyhlídkou. Obec už ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny plánuje odstavná parkoviště jižně u Srbska, východně v Bubovicích nebo severně v Loděnici. Přímo do Svatého Jana by auta návštěvníků nesměla.
Ještě radikálněji se rozhodli k overturismu přistoupit majitelé chat poblíž Smetanovy vyhlídky nedaleko Máje, donedávna rovněž vyhlášenému místu na dohled vltavskému meandru. Rekreantům vadil nepořádek i nerespektování soukromé povahy pozemků, přes které vedla k vyhlídce jediná přístupová cesta. Také tam se nespokojenost místních projevovala nejprve jen nápisy vyzývajícími k ukázněnému chování. Minuly se účinkem, přístup k vyhlídce tak nakonec chataři před čtyřmi roky pro veřejnost uzavřeli.
