Velké celosvětové organizace nemají v Česku obecně dobrou pověst, považujeme je za nefunkční, těžkopádné a občas zbytečné – což se projevilo třeba v loňském poněkud nešťastném volání ministryně obrany po vystoupení z OSN. Takzvaná ministerská konference Světové obchodní organizace (WTO), která se odehrála minulý týden v emirátském Abú Dhabí, jako by dávala kritikům za pravdu. Na nejdůležitějším setkání, které se týká světového obchodu, se nedojednalo téměř nic zásadního.
Na druhou stranu, jak mi řekl jeden moudrý český úředník, hodnotu těchto celosvětových organizací obvykle doceníme, až když si představíme, že by neexistovaly, nebo že by se, nedej bože, rozpadly.
O WTO to platí beze zbytku: podle jejích pravidel se řídí světový obchod všude tam, kde neexistují konkrétní vzájemné dohody mezi státy či obchodními bloky typu Evropské unie. Pravidla WTO a jejího předchůdce (obecné dohody o clech a obchodu) sehrála naprosto zásadní roli v liberalizaci světového obchodu ve druhé polovině 20. století a jsou do značné míry zodpovědná za naši současnou prosperitu. Anarchii množství cel, podpor, tarifů a kvót si v zásadě nepřeje nikdo.
Když se není kam odvolat
Základem těchto pravidel je takzvaná doložka nejvyšších výhod. Ta každému členovi WTO ukládá, že veškeré obchodní výhody, které poskytuje jedné straně, musí poskytnout také těm ostatním. Druhá důležitá je zásada „národního zacházení“: stát na svém trhu nesmí dopustit, aby se zboží z jiné členské země WTO dostalo horšího právního a daňového zacházení, než jaké poskytuje domácím výrobkům.
Problém WTO je stav, ve kterém docela dlouho vězí. Už řadu let se mluví o nutnosti změny této organizace, „ministeriáda“ minulý týden ale ukázala, že se reforma zase oddálila. WTO paralyzuje nečinnost takzvaného orgánu pro řešení sporů, odvolací instituce proti rozhodnutím o obchodních sporech mezi jednotlivými zeměmi.
Důvodem je nechuť Spojených států jmenovat do tohoto orgánu nové členy, která trvá už od Obamovy administrativy. Donald Trump a jeho obchodní zmocněnec Robert Lighthizer patřili mezi velké kritiky a odpůrce samotné WTO, takže v této praxi s gustem pokračovali. Prezident Joe Biden pak možná hovoří diplomatičtějším jazykem než jeho předchůdce, reálně se však chová úplně stejně.
Zablokovaný orgán pochopitelně znemožňuje nestranné řešení jakýchkoli obchodních sporů – které paradoxně Američané v minulosti v drtivé většině vyhrávali –, protože státy se nemají kam odvolat.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
