Vyšší odvody OSVČ jako test vládní koalice. ODS chce výhody živnostníkům zachovat
Fialova vláda vládne teprve druhý rok, a tak je zcela přirozené, že se některé nápady na konsolidaci veřejných financí teprve rodí za pochodu a stylem „někde něco plácneme a pak uvidíme“. Navíc měly jednotlivé strany koalice „pouhých“ osm let v opozici na to, aby do Strakovy akademie přede dvěma lety na podzim nakráčely s jasným stabilizačním balíčkem, no řekněte, osm let, to přece není žádná pořádná doba na přípravu a podle toho to taky vypadá.
Samozřejmě kromě koaličních lidovců; ti tady naopak v souladu se svými nejlepšími tradicemi byli i posledních pár let skoro u všeho, pokud zrovna neodpočívali na trestné lavici mimo sněmovnu nebo si čistili stranický životopis neúčastí v Babišově vládě, který je nepotřeboval. A tak jistě není náhoda, že právě u lidovců nacházíme nápady, které mají dobrý potenciál když ne rozložit, tak aspoň současnou skvěle připravenou koalici slušně rozhádat. Řečeno starým dobrým lidoveckým heslem: Dobrý den je, když se ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka pustí do vlastních návrhů, které předcházejí komplexní vládní úpravě.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce takzvaným OSVČ, tedy lidem pracujícím „na volné noze“, zvednout odvody, které platí na sociálním pojištění. To by jim na jednu stranu mělo zajistit vyšší starobní důchod, ministerstvo ale neskrývá i motivaci vyšších příjmů pro státní kasu. Je jen na nás, abychom posoudili, která z těchto bohulibých motivací převažuje.
Návrh ministerstvo poslalo svým koaličním partnerům na konci března s tím, že očekává jejich podporu. Světe, div se, nestalo se. Hlavně ODS si vzpomněla na ideologické základy své politiky a je zásadně proti. Ministr financí Zbyněk Stanjura tak nakonec lidovcům vzkázal, že nepředpokládá, že by součástí připravovaného balíčku konsolidace veřejných financí nejméně o 70 miliard korun bylo zvýšení daňové zátěže OSVČ.
OSVČ, pro které je podnikání hlavní výdělečná činnost, je v Česku zhruba 650 tisíc. Asi dvě třetiny z nich odvádějí do důchodového systému jen minimální zákonem stanovené pojistné a obecně se soudí, že vysoký podíl lidí na volné noze je v Česku proto, že benefity vysoce převažují nad náklady. Vyšší odvody dávají smysl, pokud se bavíme o srovnání se zaměstnanci a nebereme v úvahu například nejistotu, ve které se hypotetický zaměstnanec schovaný za OSVČ nachází.
Jenže to se stále pohybujeme v rovině odborných kalkulací. Když přijde na praktickou politiku, bude zajímavé sledovat, jak dlouho a daleko bude ODS ochotna hájit své ideologické základy. Stále například sveřepě trvá na tom, že zrušení superhrubé mzdy, které protlačila společně s ANO, nebyla chyba. Ministr Stanjura se teď zkouší proškrtat rozpočet každý rok o nějakých 70 miliard, přičemž na něj kvůli zrušení superhrubé mzdy zívá sto- až stodvacetimiliardová díra.
Musí to být těžké spaní a pokušení, ale ideologie zatím drží. Už brzy se dozvíme, jak mají vypadat veřejné finance v dalších letech, jak to bude s důchody a kde si vláda dovolí zvýšit daně, ať už otevřeně, nebo skrytě. Dozvíme se také, jak silný je lidovecký hlas nebo zda se ODS odváží sáhnout si pro podporu jinam. Stejně jako u superhrubé mzdy, i v otázce ochrany OSVČ se totiž nápadně shoduje s hnutím ANO.