Zažíváme druhé nejmenší zdražování v Evropské unii. Jak se nám to podařilo? A jak dlouho to vydrží?

Předběžná data za červen ukázala, že ceny zboží a služeb v Česku stoupají skoro nejpomaleji v Evropě. V atmosféře obav z další energetické krize kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu, kde aktuálně Íránci útočí na obchodní lodě a Američané na íránská zařízení, ta čísla vypadají překvapivě. 

V červnu se podle předběžných odhadů Českého statistického úřadu ceny zboží a služeb zvedly ve srovnání se stejným měsícem minulého roku jen o 1,5 procenta. Oproti květnu, kdy stouply o 2,1 procenta, je to výrazné zpomalení inflace. Ve srovnání s letošním květnem zboží a služby celkově dokonce o 0,3 procenta zlevnily. Definitivní detailní čísla budou zveřejněna v pátek 10. července. 

Před námi jen Švýcaři a Švédové

V celé Evropě jsou jen tři země, kde se zdražovalo v červnu ještě pomaleji. V Lichtenštejnsku a Švýcarsku stouply ceny jen o 0,5 procenta, ve Švédsku o 0,7 procenta. Pak už následuje Česko s 1,5 procenta. V Evropské unii jsme tak aktuálně dvojkou s nejnižším zdražováním. 

Za Českem následuje Maďarsko s inflací 1,7 procenta. Pak Francouzi s 1,8 a Dánové s 1,9 procenta. Všechny další evropské země už mají inflaci nade dvěma procenty. Pro srovnání: ve Spojených státech v květnu vzrostly ceny o 4,2 procenta. 

Zlevnily energie i potraviny

Čísla o zdražování vypadají na první pohled mimořádně dobře, obzvláště v současné atmosféře. Hlubší pohled ale už ukazuje trochu jiný příběh a potvrzuje obavy České národní banky, že ceny v zemi půjdou v dohledné době rychleji nahoru. Inflace se v červnu držela nízko především díky cenám energií. Když se do nich zahrnou i pohonné hmoty, celkově klesly ve srovnání s předchozím rokem o 1,0 procenta.

Ministryně financí Alena Schillerová si asi pochvaluje, že nízká inflace je především zásluhou vlády Andreje Babiše, a tady má pravdu. Zásadní roli sehrály dvě věci. Převedení povinného poplatku za obnovitelné zdroje z faktur zákazníků na stát. A regulace cen benzinu a nafty, kterou vláda spustila kvůli rostoucím cenám ropy.

Druhým významným vlivem je pokles cen potravin. Ty byly ve srovnání s předchozím rokem o 3,4 procenta levnější. Ceny klesly o 1,3 procenta i proti letošnímu květnu. Ceny za energie a potraviny se nejrychleji mění, a proto se nepočítají do takzvané jádrové inflace. Ta ukazuje hlubší trendy a dá se z ní lépe odhadovat, jak to bude s cenami vypadat. A tady na tom Česko vůbec není dobře. Zdražování bez energií a potravin je zde na evropské poměry nadprůměrně rychlé, když v květnu dosáhlo meziročně 2,86 procenta. Tato detailní data za červen budou zveřejněna až zítra. 

Pro srovnání: Švýcaři mají jádrovou inflaci dokonce ještě nižší, ceny tam stoupají jen o 0,3 procenta. Podobný příběh si píšou ve Švédsku – bez energií a potravin se tam zdražuje jen o 0,5 procenta. 

Obavy z rychlého zdražování služeb

V Česku ceny všeho ostatního bez energií a potravin rostou rychleji než v Německu, Francii nebo na Slovensku. Průměr Evropské unie je 2,4 procenta. My jsme s 2,86 procenta výrazně nad ním. 

Zdražování táhnou především ceny služeb. Ty zdražily v červnu o 4,5 procenta. Právě to ukazuje roztočení nebezpečné spirály zdražování. Díky rychlému růstu platů a zvyšování státních dluhů honí příliš mnoho peněz, které se točí v ekonomice, příliš malou nabídku služeb. Proto ceny stoupají a Česká národní banka se obává, že dál stoupat budou. Proto zvedla navzdory celkovému poklesu inflace úrokové sazby na 3,75 procenta. Podobně vysoké sazby mají s intervalem mezi 3,5 a 3,75 procenta zmiňované USA, kde přitom ceny stoupají o 4,2 procenta. 

Premiér Andrej Babiš zuří a nadává na guvernéra Aleše Michla, svého bývalého poradce. Ten se už ale zjevně politických tlaků nebojí a bude se pro udržení nízké inflace snažit udělat cokoliv. To riziko roztočení spirály zdražování je zde kvůli rostoucím cenám služeb vyšší než jinde v Evropě. Účty za služby přitom tvoří kolem 40 procent z celkových rodinných rozpočtů.