Říká se, „investujte do vzdělání“. Rozvíjí přeci jak emoční stránku, tak mozek. Co když ale půjdeme o krok dál a budeme investovat přímo do „mozku“?
Mozek má jednu nevýhodu, je na nás až příliš složitý. I proto v něm vznikají chyby. Poškození pouzdra neuronů vede k roztroušené skleróze, specifický plak může (podle všeho) způsobit Alzheimerovu chorobu.
Bez okolků přiznejme, že jde o strašlivá onemocnění. Není tak divu, že farmaceutické firmy hledají cesty, jak svět neurodegenerativních onemocnění proměnit. O krok blíže se k vytouženému cíli v minulém týdnu přiblížila společnost Biogen. Její lék prošel druhou fází klinického testování, kde prokázal výrazně lepší výsledky proti placebu. Čas bouchnout šampaňské? Bohužel nikoliv.
Oblast neurodegenerativních onemocnění je totiž nesmírně zrádná. Prvotní úspěchy snadno vystřídá zklamání a zavržení nadějné teze. Úvodní problém tkví v historické zkušenosti. Úspěšnost léků ve vývoji v segmentu demence dosahuje necelého půl procenta! Vedle toho je šance léku na rakovinu (okolo 10 až 20 procent) skoro až olbřímí.
Problém číslo dvě představuje samotná hypotéza boje s podezřelým plakem, který má být viníkem Alzheimera. Pořád jde pouze o hypotézu, kterou se systematicky úplně nepodařilo potvrdit. Třetí problém tkví v samotné povaze plaku. Ten nabývá různých molekulárních podob (monomer, oligomer), pročež výsledný lék u jednotlivých pacientů míří na různé cíle.
Výše zmíněné je pouhá špička ledovce, který před potenciálním investorem při analýze stojí. Způsob jak jej obeplout tkví v rozložení společnosti na části. Úspěch léku na Alzheimera může investor vnímat jako opci, která možná vyjde a možná ne. Optimální situací tedy je, když vše ostatní alespoň pokryje stávající tržní valuaci. Pak můžeme vsadit na „mozek“, aniž by nás budil ze spaní.
