V reakci na pandemickou situaci přišla Evropská unie na pomoc členským státům s takzvaným Plánem obnovy. V jeho rámci dostala Česká republika přidělených zhruba 172 miliard korun ve formě grantů. Výše poskytnutých úvěrů z tohoto programu by mohla dosáhnout až 405 miliard korun. To ale samozřejmě není všechno.
Zároveň s Plánem obnovy se v letošním roce rozjíždí i nové programové období 2021–2027 pro čerpání peněz z fondů EU. V jeho rámci bude možné získat až 20 miliard eur. Ve srovnání s předchozím programovým obdobním je to o čtyři miliardy méně. Díky Plánu obnovy však bude nakonec objem čerpaných prostředků zhruba o čtvrtinu vyšší.
Na nedostatek finančních prostředků si tedy Česko stěžovat nemůže. Otázka je, zda peníze bude schopno efektivně využít. Největší část prostředků z Plánu obnovy by měla směřovat do oblasti dopravy a přechodu na zelenější ekonomiku. Trochu překvapivé je, že ač fond vznikl v reakci na pandemickou situaci, na kompenzaci sektorům, které krize zasáhla, by mělo směřovat jen necelých patnáct procent.
Pokud jde o čas, jsou unijní podmínky tentokrát poměrně přísné. Sedmdesát procent grantů musí být závazkováno do konce roku 2022, zbylých 30 procent do konce roku 2023, přičemž žádost o platbu je možné podat nejpozději do srpna roku 2026.
Dobrou zprávou je, že Česko se již v čerpání fondů EU poučilo a v tomto žebříčku schopnosti prostředky čerpat stoupá. V závěru loňského roku se vyšplhalo až na 12. pozici v rámci evropské osmadvacítky. To dává naději, že Česko přidělené prostředky vyčerpat zvládne, doufejme ale, že to bude i rozumným způsobem.
Autorka je analytička Komerční banky.
