Při pohledu na současný vývoj akcií ČEZ jen kroutím hlavou. Oproti začátku roku se jejich cena nachází o pět procent níže. Započteme-li dividendu, jsme zhruba na nule.
Evropský sektor utilit si jako celek polepšil o více než 14 procent. Přitom ČEZ má to nejhorší již za sebou. V červnu schválenou rekordně nízkou dividendou udělal definitivní tečku za mnohaletým propadem ziskovosti. Ceny německé elektřiny s ročním dodáním dosáhly svého minima na začátku roku 2016, od té doby jsou zhruba 2,5násobně vyšší. Vzhledem k předprodejům elektřiny se tento vývoj promítá ve výsledcích ČEZ s určitým zpožděním. Letošní rok je tím prvním, kdy by měl být jejich dopad výrazněji viditelný. A nejde jen o letošek, ale minimálně o příštích až pět let. Dividendu čekáme v tomto horizontu nad 50 korun na akcii. Výhled úctyhodný, ale ceny akcií jej nereflektují.
Příčin může být několik. Nejistota ohledně výstavby nového jaderného bloku, změna vah v globálních indexech MSCI v neprospěch regionálních akcií nebo negativní flow ze strany polských institucionálních investorů. Dle mého názoru první faktor není v současné době opodstatněný, přestože rozhodnutí vlády bývají nevyzpytatelná.
Ač myšlenka reorganizace ČEZ a výstavba bloku firmou stoprocentně vlastněnou státem v poslední době vyšuměla, nelze vyloučit, že se opět na stůl v budoucnu vrátí, i když se to nyní zdá být jen velmi málo pravděpodobné. Uvidíme, co přinese vyjednávaná smlouva mezi ČEZ a státem. Změna vah v indexech by již měla mít jen slabé dozvuky, a tak zůstávají největší neznámou výprodeje polských domů. Těžko odhadovat, jak silný tento protivítr ještě bude a kdy začne slábnout. Dle nás je ale skutečná hodnota akcií ČEZ někde jinde.
