Minulý týden přinesl značnou personální obměnu klíčových postů v institucích EU. V některých případech odhadnutelnou, v jiných obtížně předvídatelnou. Do první kategorie patří pozice prezidenta ECB, do druhé předsedy Evropské komise.
Když celé úsilí o dosažení složité politické rovnováhy v EU vztáhneme k dopadům na ekonomiku, můžeme dojít k několika klíčovým charakteristikám prostřednictvím přívlastků. Měnovou politiku patrně i nadále budeme nazývat uvolněnou, podporující růst a investice; a navíc i inkluzivní – zřejmě zesílí praktický obsah článku základní smlouvy, a to že euro je měnou celé EU. Neboli že zemím mimo eurozónu bude silněji doporučováno do ní vstoupit.
V oblasti hospodářské politiky k oněm přívlastkům bude patřit chytrý a zelený. Stanou se ještě viditelnějšími nálepkami u všech představitelných růst podporujících aktivit. Ekonomické aktivity budou silněji než dřív děleny na chytré a zelené a na ty ostatní. I finanční trh a pravidla, která jej upravují, by se měla „ochytřit a zezelenat“.
V zásadě nic proti tomu, pokud se nebude přílištlačit na pilu, předbíhat čas a zapomínat na zdravý rozum a přirozenost. Toto prostředí může otevřít dosud nevyužívané možnosti financování. Dojde k silnějšímu propojování zájmů soukromého a veřejného sektoru. Tomu odpovídající vnímání rizika, efektů a přínosů může tyto zájmy výrazně sblížit. To vše může otevřít zcela nové investiční příležitosti, zvláště dojde-li k osvojení potřebných informačně technologickýcha finančních inovací.
Jen se může zdát, že v tom celém personálním přeskupování trochu „ostrouhala“ střední a východní Evropa. Jaký další ekonomický přívlastek by se tak pro nynější a k budoucnu hledící Evropu hodil?
Autor je ekonom České spořitelny
