Obavy z emisních povolenek sílí. Zrušení není reálné, české pojistky chtějí zabránit cenovým šokům
Česko nedávno odeslalo do Bruselu stanovisko osmnácti zemí, které žádají zásadní změny v obchodování s emisními povolenkami z dopravy a vytápění budov, označovaných jako ETS 2. Volají po zárukách, že bude předvídatelné a nebude mít negativní dopad na občany. Obavy se týkají zejména vývoje cen v čase a možných cenových šoků. Zatím ale není jisté, co se většině členských států EU podaří prosadit. Naděje na úplné zrušení či aspoň odklad spuštění mechanismu je však velmi malá.
Systém EU ETS 2 v roce 2027 naváže na stávající obchodování s emisními povolenkami, které funguje od roku 2005. Zatímco „jednička“ zahrnuje zhruba čtyři desetiny emisí skleníkových plynů EU, „dvojka“ rozšíří pokrytí na více než dvojnásobek, 85 procent. Povolenky budou nakupovat dodavatelé, kteří náklady zřejmě přenesou na koncové zákazníky.
S blížícím se termínem tak rostou obavy o dopady na domácnosti ve formě dražšího benzinu nebo plynu. Vyjádření jednotlivých politiků i odborníků se značně liší. Podle některých nové povolenky způsobí sociální šok, protože domácnosti utratí ročně navíc tisíce korun. Další je považují za příležitost k dekarbonizaci, které je jen potřeba šikovně využít.
Otazník nad cenami povolenek
Pesimismus přitom plyne i z cen futures kontraktů. Nyní se na burze ICE povolenky na prosinec 2027 prodávají za zhruba 78 eur, což je podstatně výše než předpokládaná dlouhodobá cena 45 eur. Tým expertů z platformy Fakta o klimatu přitom předpokládá, že při ceně kolem sedmdesáti eur za povolenku zdraží benzin a nafta zhruba o desetinu a zemní plyn téměř o čtvrtinu. Vytápění uhlím by se mohlo prodražit až o tři čtvrtiny. To znamená účty vyšší o jednotky korun za litr pohonných hmot a o stovky korun za megawatthodinu plynu nebo metrák uhlí.
Analytička platformy Kateřina Kolouchová však mírní paniku, podle ní se nyní ještě těžko dá usuzovat na budoucí cenu, až se s povolenkami začne skutečně obchodovat. „Nemyslím si, že kontraktů bylo uzavřeno tolik, abychom z nich mohli vyvozovat informace, protože v roce 2027 bude povolenek miliarda,“ podotýká.
Podobný názor má i Michal Macenauer z poradenské společnosti EGÚ Brno. „Už indikativní předběžné obchodování ukázalo vyšší ceny, než je zamýšlená startovní hodnota 45 eur s inflací. Nicméně situace bude nejspíše podobná EU ETS 1, kdy jsme také na začátku obchodování viděli vyšší cenu, protože si to mnoho subjektů chtělo vyzkoušet a do systému se zapojit,“ domnívá se. Podle něj by se cena povolenek mohla pohybovat v rozmezí 45 až 55 eur.
V současnosti se přitom počítá s tím, že pokud cena povolenky překročí 45 eur, uvolní se do oběhu další, aby se cenový nárůst zmírnil. Jenže takový zásah má být možný pouze jednou za rok, i když směrnice z roku 2023 nevylučuje opětovnou emisi. Česko každopádně nyní se svými spojenci žádá další pojistky. „Na trh by mělo být možné umístit více povolenek, než s kolika se dnes počítá. A zároveň by byla možnost uvolnit povolenky navíc kdykoli v případě potřeby, nejen jednou za rok,“ vysvětlil požadavky ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Česko věří, že změny přijdou do konce roku
Česko čeká, že Evropská komise rychle představí návrh k úpravě legislativy a změny se podaří vyřešit do konce roku. „Nevím, do jaké míry se bude komisi chtít tu legislativu otvírat, protože to otvírá prostor pro další úpravy a změny a musel by znovu proběhnout celý legislativní proces,“ míní Kolouchová. Je tak podle ní otázkou, jestli spíš nedojde k nějakým mimolegislativním ústupkům: „Je to hodně politické téma. K nějakým úpravám asi bude muset dojít, ale jakou budou mít podobu, to si netroufám odhadovat.“
Česká iniciativa podle ní každopádně dává smysl. Je přesvědčena, že v prvních letech systému do roku 2030 by mělo být povolenek dostatek, takže by cena měla odpovídat předpokladu. „Ale jejich množství by se mělo v čase snižovat, takže je otázka, co se stane v roce 2030, protože emise ze silniční dopravy jsou v Česku jediné, které stále rostou. Od roku 1990 narostly téméř o osmdesát procent,“ vysvětluje Kolouchová s tím, že stoupají také v rámci EU, i když mírnějším tempem, takže poptávka po povolenkách nejspíš bude velká.
Také Macenauer považuje úpravy systému za nutné. „Systém by měl disponovat silnějšími nástroji na regulaci výsledné ceny, měl by umožnit emitovat řádově větší množství dodatečných povolenek v případě příliš vysoké ceny,“ je přesvědčen. Kolouchová ale na druhou stranu podotýká, že by bývalo bylo lepší, kdyby česká vláda přišla se svými návrhy už před třemi roky, kdy se legislativa projednávala. „A ne až teď, kdy už má roční zpoždění v implementaci systému,“ poznamenává expertka.
Většina států EU je pro nové povolenky
Členské země měly totiž původně na zavedení nových povolenek do svých legislativ čas do konce června 2024, to však splnilo jenom Rakousko. Praha se tomu zatím nadále brání a hovoří i o dalších možnostech, nejenom o zmíněné úpravě systému. Koncem června například ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že Česko bude usilovat o to, aby byl systém dobrovolný. „Zrušení asi není reálné, tak přijdeme s myšlenkou dobrovolnosti,“ konstatoval. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček ale tvrdí, že je potřeba v unii hledat partnery přímo pro zrušení mechanismu.
Úspěch takového tažení však není vysoký, protože pro konec či odklad se dosud vyslovovala ani ne desítka zemí, například Polsko a Estonsko. „Z Evropské komise nejsou vůbec žádné signály, že by se měl systém odložit, a o zrušení se nemluví. I premiér Fiala říkal, že pro zrušení nebo odklad dostatečnou podporu nesehnali. Mají ji na to, aby se upravily mechanismy, které kontrolují cenu, což dává smysl. Takže myslím, že členské státy až na výjimky systém chtějí, ale chtějí jistotu, že cena nevystřelí vysoko,“ zdůrazňuje Kolouchová.
K mírnému odkladu teoreticky může dojít tak jako tak. Směrnice počítá s odsunutím systému na rok 2028 v případě velmi vysokých cen energií v první polovině roku 2026. To si však samozřejmě nikdo nepřeje.
Dokážou kompenzace předejít negativním sociálním dopadům?
Někteří experti zároveň podotýkají, že se často hovoří pouze o jedné straně rovnice, tedy o zvýšení cen. Málo se podle nich diskutuje o tom, že je možné dopady na domácnosti zmírnit. „Je důležité se bavit nejenom o zpoplatnění, ale i o druhé straně, což je využití výnosů a podpora zranitelných domácností, aby si mohly zateplit domy nebo pořídit jiný zdroj energie a snížila se jejich potřeba využívat fosilní paliva,“ vysvětluje Kolouchová.
Sociálně klimatický fond má v Česku rozdělit do roku 2032 kolem padesáti miliard korun a nabízejí se podle ní i další prostředky. Vláda také může v případě příliš vysokých cen pohonných hmot zasáhnout a snížit spotřební daň.
Macenauer však varuje, že zdražení se dá kompenzovat jen částečně. Využívání fosilních zdrojů podle něj nelze ukončit tak rychle a investice do náhrady nebudou stačit, aby se nezvýšily náklady na energie většině populace. „Ze začátku to bude čisté zdražení. Konečně co je cíl EU? Zdražit fosilní paliva, aby od nich i malí spotřebitelé odešli. Že se tím zdraží celá energetika, je jaksi samozřejmé, ale tento fakt se zahaluje do hávů oněch proklamovaných kompenzací,“ tvrdí. A obává se, že nové povolenky mohou zasáhnout především lidi s nižšími příjmy.
