O šest milionů méně
Demokratická administrativa se stále marně snaží povzbudit hospodářský růst tak, aby dokázal vrátit pracovní místa těm, kterým je krize z roku 2008 vzala. Dlouhodobá nezaměstnanost je nyní v USA ještě častější a trvalejší než za Velké krize ve třicátých letech minulého století. Státu už přitom nezbývá mnoho možností, jak k vyřešení tohoto problému přispět. Americkou pokladnu totiž velmi vyčerpala mnohamiliardová sanace finančního systému.
Politická pozornost se proto začala soustřeďovat na stále nepříznivější obchodní bilanci země, jejíž ekonomiku táhne hlavně spotřeba a sektor služeb. Tuto orientaci amerického hospodářství mimo jiné dokládá, že počet pracovních míst ve výrobě klesl v USA od roku 2000 o šest milionů.
Senát, tedy horní komora Kongresu ovládaná demokraty, minulý týden učinil další pokus zvrátit nepříjemné ekonomické trendy. Schválil takzvaný měnový zákon. Ten by měl podle jeho stoupenců významně potlačit divoce bující dovoz z levných pracovních trhů, podpořit návrat výrobního sektoru na půdu USA a následným růstem hrubého domácího produktu také podstatně snížit státní zadlužení.
Čína v opozici
Jádro senátní verze měnového zákona představuje vytvoření celních bariér vůči zemím, které svůj export na americký trh podporují umělým snižováním kurzu svých měn vůči dolaru. Potenciálně by tedy postih hrozil v první řadě Číně, na niž se soustřeďuje největší pozornost, ale také řadě zemí jihovýchodní Asie.
Čína bok po boku s americkými politickými oponenty měnového zákona tvrdí, že tato legislativa nejspíš porušuje pravidla Světové obchodní organizace a může vyvolat dokonce i obchodní válku. To však není příliš pravděpodobný scénář vzhledem k tomu, že například z Číny Američané dovážejí několikanásobně více zboží, než tam vyvážejí.
V příštích dnech a týdnech se uvidí, zda se senátní návrh měnového zákona po projednání v republikánské Sněmovně reprezentantů a po podpisu demokratického prezidenta stane skutečně platnou legislativou. Zatím se k tomu politici mimo Senát vyjadřují spíše váhavě, až odmítavě. Zákon tedy možná zůstane jen ve fázi projektu a vpravdě účinného nátlakového prostředku. Ať tak, či tak, jisté je, že heslo „Vraťme práci Americe!“ bude nadále zaznívat z mnoha stran.
Vyčkat času
Ekonomové ostatně odhadují, že Američané se postupného návratu výroby amerických firem na americkou půdu v průběhu této dekády beztak dočkají. Příčinou je hlavně zvyšování ceny práce v zemích, kde společnosti do původně levné výroby investovaly. Do prezidentských voleb v příštím roce, o něž jde v americké politice v tuto chvíli především, se však žádný zázrak sám od sebe nestane. Téma práce pro Ameriku tak bude hrát bezesporu velkou roli při rozhodování voličů, především v průmyslových centrech středu USA.
Proto se může snadno stát, že svobodným trhem se zaklínající Washington nakonec nějakou tu celní hráz navrší.
Autor je publicista
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
