Centrální banky hrají karetní záchod

Fed zvýšil na začátku května základní úrok o půl procentního bodu, nejvíce za 22 let

Fed zvýšil na začátku května základní úrok o půl procentního bodu, nejvíce za 22 let Zdroj: Reuters

Investiční banka Morgan Stanley
2
Fotogalerie

Za posledních padesát let americký Fed prudce zvyšoval sazby minimálně devětkrát. To současné, desáté zvýšení tak navádí k pohledu do historie, co se po takových skokových růstech sazeb dělo. Po šesti z devíti těchto případů přišla ve Spojených státech záhy recese. Ze tří zbývajících jednou dopady zakryla pandemie a dvakrát ekonomika přistála hladce.

Strach z recese je tedy v současnosti oprávněný, ale není potřeba si hned představovat obří krizi jako v roce 2008. I Česká národní banka počítá s tím, že se Česko v letošním roce dostane do recese, ale do tak drobné, že se jí říká „technická“. Technicky to totiž recese je, ale do učebnic krizí se nebude mít jak zapsat. Bude to problém, ale ne katastrofa. Vyšší sazby budou krotit inflaci, ale i růst.

A nejde jen o sazby, dnes žijeme v době kvantitativního uvolňování. „Nastává největší kvantitativní utahování dějin,“ říkali už v únoru analytici americké banky Morgan Stanley a odhadovali, že letos centrální banky vypaří z finančního systému zhruba dva biliony podpůrných dolarů. Dva biliony pilířů, na nichž stojí a které mu umožnily pohádkově růst. Teď je bude ze systému stahovat a někde by mohly chybět tak moc, že se už nyní viditelně třese.

Jak bude vypadat investiční rok 2022?

Video placeholde
• Videohub

Jako děti jsme té hře říkali „záchod“. Na zem se chaoticky rozprostřely hrací karty a doprostřed této placaté hromádky se postavila stříška ze dvou karet. To byl symbolický záchod, zpod nějž se vytahovaly karty do té doby, než někomu spadl. Některé karty ležely úplně mimo a daly se snadno vzít. Jiné byly přímo pod záchodem a vyžadovalo to zručnost a letité zkušenosti. A notnou dávku štěstí.

Centrální banky v dnešní době hrají podobnou hru. Zpod finančního sektoru vytahují zatím opatrně karty, které leží úplně bokem. Přesto se jim záchod klepe, tedy jinými slovy padají akcie, roste nejistota a rostou výnosy dluhopisů. Na rozdíl od hry pro malé děti totiž finanční svět moc dobře ví, že jakmile se začne hrát, dříve či později se budou vytahovat karty i zpod záchodu. Na současná často kosmetická opatření by reagovat nemusel, ale dobře ví, že po nich přijdou další. Po malém zvýšení sazeb centrální bankéři zvednou sazby znovu a znovu, přestanou nakupovat finanční aktiva, a možná je brzy začnou i rozprodávat. Budou bojovat s inflací. Musejí hrát záchod.

Přirovnání obvykle kulhají, stejně tak není dobré ani tohle. Záchod se musí zhroutit, ale u financí máme šanci, že si jenom mírně sednou. Nemusí dojít k žádné katastrofě. Ale i na tomto laciném přirovnání sedí, že centrální banky to nedělají poprvé, už mají nějakou zkušenost. Stěží si lze představit, že se ke hře vrhají střemhlav a v tlustých palčákách tahají kartu přímo pod záchodem. Dělají to opatrně, pomalu a chirurgicky zkušeně. Roky na to trénovaly a odehrály už pár her. Umějí odvrátit pozornost a přidržet si při vysouvání karty záchod druhou rukou. Když je nejhůř, rozházejí pár nových karet kolem záchodu, aby si prodloužily vytahování. Pomocí tvrdých regulací umějí slepit obě karty na vrcholu stříšky vteřinovým lepidlem. A i když jsou občas nešikovné, mají prostě jen štěstí, že vše dobře dopadne. Měnová politika není ani trochu jednoduchá dětská hra. A je to i urážlivé přirovnání.

Umí ale dobře popsat, jak citlivý je finan­ční svět na kroky centrálních bank. A že se občas zhroutí. Že řeči o možné recesi nejsou jen věštěním z křišťálové koule, ale poučením z historie a dobrou znalostí pravidel hry.

Autor je hlavní ekonom Platební instituce Roger