David Klimeš: Hlavní bitva o eurofondy teprve přijde

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CTK

Lapálie ministra školství Josefa Dobeše s čerpáním eurofondů je jen vrcholek ledovce. Jen loni se bruselským úředníkům kromě vzdělávání znelíbily operační programy pro dopravu, životní prostředí a dva regionální penězovody. Daň za rozdrobení evropských miliard mezi příliš mnoho programů s příliš mizerným vedením a příliš velkým vlivem regionálních kmotrů budeme muset asi bohužel platit až do příštího roku, kdy skončí šestileté programové období.

O to podstatnější je ovšem bitva o příští podobu českého čerpání eurofondů. Tu už nesmíme tak pokazit.

Nejde o předčasný poplach. Vláda se už eurofondy na další období zabývá, k záměru vlády se nyní vyjadřují kraje. A už je vidět celkem jasný střet. Po nešťastném rozbřednutí dotací do zcela ojedinělých 26 programů by je ministr pro místní rozvoj Karel Jankovský rád stáhl do šesti sedmi. Základem musí být obnovení toho, co fungovalo před rokem 2007: jeden společný operační program pro regiony. Jeden ministerský úředník pak může klepnout přes prsty nenechavé regionální bosse na Ústecku i na Zlínsku.

Zde se ovšem od nudných technikálií dostáváme k horkému politickému bramboru. Vzpomeňme, jak se vlastně současné rozvětvení penězovodu přihodilo. Na místním rozvoji nejdřív socialista Radko Martínek a po něm občanský demokrat Petr Gandalovič horkou jehlou ušili pro Brusel tuzemské operační programy. To ale ještě nebylo to nejhorší. Když padla první krátkodechá Topolánkova vláda, do té druhé se na post ministra pro místní rozvoj najednou dral lidovec Jiří Čunek. Než ho tam Topolánek posadil, tak mu ale za potlesku modrých regionů „vytuneloval“ rezort: miliardy korun ze společného regionálního programu rozstrkal do regionálních programů spřátelených hejtmanů.

Krajská vládní garnitura se změnila, systémový nešvar ale žije čile dál svým životem. Před eurodotacemi pro Ústecko a Karlovarsko měly potíže i jiné regiony, nejvýše ční asi kauza zatčeného exředitele Úřadu regionální rady Jihozápad Jiřího Trnky, který měl schvalovat dotace podle zadání regionálních kmotrů. Nynější tragické čerpání fondů, kdy se nekompetentní Dobeš vymlouvá na předchůdce či hází vinu na kraje a rezort financí, samozřejmě draze zaplatíme. Bohatneme a Brusel nám už nikdy nedá k dispozici současných 26 miliard eur.

Ale i v příštím období to pořád může být pěkný balík a byla by škoda jej opět „rozfofrovat“. Vládě se proto musí podařit obrat kraje o jejich eurové výminky a navrhnout smysluplnou hierarchii ne více než šesti sedmi operačních programů. Na voličích pak je, aby řízením jednotlivých programů nepověřovali manažery typu ministra Josefa Dobeše.