Reforma je už teď pramálo lákavá pro většinu Čechů, nyní se zbláznily trhy a čekají se bankroty evropských států. Ročním odložením se nic nezkazí a alespoň bude možné vymyslet, jak reformu udělat více sexy.
Ve druhé půlce příštího roku by se měli lidé upisovat novým penzijním společnostem. Ale kdo při tom nebude váhat? Zvolíme dluhopisový konzervativní fond, nebo dokonce ultrabezpečný všeobecný fond plný českých a kvalitních evropských dluhopisů? Nadšení nelze očekávat, když se rating snižuje i dosud nedotknutelným USA a čeká se, na koho dalšího v Evropě padne meč ratingových agentur. Nebo naopak budeme dravě investovat do akcií?
Současné propady logicky dávají šanci, že na nákupu levných akcií dlouhodobě jen vyděláme. Ale kdo z Čechů takto chladnokrevně uvažuje? Češi už ukázali, že investují ve své většině krátkodobě a při prvním záchvěvu akcií vše přesouvají do zajištěných fondů a fondů peněžního trhu. ČSSD je tak třeba dát za pravdu. Nyní je spuštění reformy zaručenou sebevraždou. Na druhé straně, její lék v podobě ročního odkladu sám o sobě mnoho nespraví.
Přitom se na reformě dá ještě hodně změnit v parlamentu. Pokud jsou základní východiska – dobrovolnost a vzoreček příspěvku 3+2 ze sociálního pojištění – nedotknutelná, lze pracovat na ostatním. Vláda s opozicí by se mohly shodnout na rozšíření nabízených typů fondů.
Místo českého dluhopisového fondu, který nijak nediverzifikuje riziko úložek na penzi, se můžeme inspirovat třeba norskými státními fondy. Ty investují povinně přebytky z obchodu s ropou (u nás by to mohla být třeba dividenda ČEZ) a důvěru jim zjednává přímá správa tamní centrální banky.
Za zmínku stojí i současný slovenský zlepšovák: k dosavadním fondům mají přibýt i indexové fondy, které by kopírovaly vývoj hlavních akciových indexů. V dlouhodobém horizontu se dá počítat se slušnými výnosy a střadatele fond drží u akcií.Vláda však nyní velké většině Čechů nepředkládá žádné lákadlo, aby do druhého pilíře vstoupili. I onu Věcmi veřejnými propagovanou daňovou asignaci ve prospěch rodičů vláda zamítla. Roční odklad tedy takto chabě připravené reformě nijak neuškodí. Mezitím bude naopak čas změnit některé dílčí parametry ještě před samotným ostrým startem tak, aby do druhého pilíře nevstupovala jen hrstka bohatých.
