Podle záznamu z posledního zasedání ČNB se většina členů bankovní rady domnívá, že úrokové sazby by měly zůstat vyšší po delší dobu, a v tomto kontextu hodnotí jako přínosný scénář, ve kterém (na rozdíl od toho základního) setrvává klíčová úroková sazba na současných sedmi procentech i v letošním třetím čtvrtletí.
To se začátkem tohoto týdne začalo s podporou podobné rétoriky ze strany čelných představitelů ČNB výrazně promítat do tržních očekávání, která v sobě zahrnují v horizontu šesti měsíců již jen necelé jedno 25bodové snížení úrokových sazeb, přestože ještě začátkem minulého týdne to byl dvojnásobek.
V pátek zveřejněná lednová inflace však ukázala, že poptávkový impulz do domácích cen slábne, když se na jejím zrychlení podílely především položky spojené s energiemi, a zejména pak „administrativní“ vliv odeznění efektu takzvaného úsporného tarifu. Ten od loňského října do prosince naměřenou inflaci snižoval. Jádrové ceny naopak rostly meziměsíčně po sezonním očištění o zhruba 0,4 procenta, tedy nejpomaleji od června 2021.
To překvapilo i samotnou ČNB. Indikace o pokračujícím útlumu domácí poptávky nabízejí také data z národních účtů, maloobchodní tržby nebo inkaso daně z přidané hodnoty. Centrální banka navíc již v nové prognóze pro letošek nepočítá ani s dovozem inflace skrze růst cen výrobců v eurozóně, což ještě amplifikuje nad očekávání silný kurz koruny.
Ve stejném směru by mělo působit i zpoždění v transmisi měnové politiky. Nastavení úrokových sazeb ve druhé polovině letošního roku totiž bude mít největší účinek na inflaci na přelomu let 2024 a 2025. Pokud přitom platí, že odkotvení dlouhodobých inflačních očekávání od cíle je pouze rizikem, nikoli základním scénářem, debata o snižování sazeb by se měla přibližovat. Ledaže by ČNB chtěla přistoupit k nabídkovým šokům symetricky a po jejich výjimkování v proinflačním směru by ani měnovou politiku kvůli případnému poklesu cen energií a rozhýbávání dodavatelských řetězců neuvolňovala.
Takto explicitně to ale zatím nezaznělo, a proto se stále domníváme, že tuzemské měnověpolitické úrokové sazby by se mohly vydat směrem dolů již ve třetím čtvrtletí, přestože v té době bude zřejmě meziroční inflace stále vysoko nad dvouprocentním cílem.
Autor je ekonom Komerční banky
