Finanční trhy se ze své podstaty dívají dopředu. Soustředí se na budoucnost a ignorují minulost. Proto již řada investorů inflaci efektivně nepovažuje za hrozbu. Probíhající zpomalení její dynamiky vnímá jako dostatečný důkaz brzkého znovunastolení stabilních cen. Tento sangvinický pohled přifukuje bublinu na trzích aktiv. Propadat falešnému pocitu jistoty se však nevyplácí. Inflace zůstává nepřijatelně vysoká a k její definitivní eliminaci vede ještě daleká cesta.
Středeční zasedání americké centrální banky Fed ukázalo, že investoři žijí v alternativní realitě. Šéf Fedu Jerome Powell jednoznačně upozorňoval, že na současné dezinflační tendence je prozatím potřeba nazírat s maximální opatrností. Přestože Fed snížil kadenci zvedání úroků na 25 bazických bodů, vyslal jasné signály, že tyto kroky zopakuje i v březnu a v květnu.
Zároveň zdůraznil, že předčasné uvolňování měnové politiky se rovná hrozbě, jelikož by v konečném důsledku mohlo zapříčinit odkotvení inflačních očekávání. Navzdory vcelku jestřábímu vyznění středečního shromáždění reagovaly americké indexy mohutným posílením.
Vysvětlení se hledá extrémně obtížně. Investoři se zaměřovali na jakékoli holubičí nuance v Powellově projevu. Správce peněz zřejmě potěšilo, že šéf Fedu nevyjádřil znepokojení nad neřízeným uvolňováním podmínek financování. Z toho vychází, že se banka nebude snažit verbálně intervenovat proti nafouklým cenám aktiv.
Investice v čase krve a slz:
Evropská centrální banka (ECB) zahájila úrokový cyklus později, a proto nyní vede agresivnější utahovací kampaň. V souladu s očekáváním zvýšila sazby o půl procentního bodu. Jako mírně překvapivý hodnotím závazek, že „hike“ o 50 bazických bodů zopakuje frankfurtská instituce i na březnovém setkání.
Šéfka ECB Christine Lagardeová tak na rozdíl od Powella poslala trhům jasně artikulovaný vzkaz, že centrální banka nehodlá brát na investory ohled a zůstává bezpodmínečně odhodlaná bojovat s inflací. Dlouholetým pozorovatelům může tvrdá monetární odpověď připadat absurdní, jelikož ECB ještě před rokem patřila mezi hlavní proponenty uvolněné politiky.
Ani explicitní rétorika Lagardeové však burzovní entuziasmus nezkrotila. Například výnos desetiletého italského vládního bondu během konference spadl o téměř čtyřicet bazických bodů. Takový pohyb lze jen obtížně ospravedlnit fundamentální logikou. Šéfka ECB se prakticky vyhnula holubičím signálům. Za jemné prohlášení lze považovat nanejvýš slova, že strategie utahování politiky bude po březnovém setkání záviset na nově příchozích datech.
Banka však dodala, že je prozatím na míle daleko od plnění inflačního cíle. Trh přecenil odhad terminálních sazeb směrem dolů, což je absurdní a svědčí o iracionální euforii, která od začátku roku správce aktiv zachvátila.
Tuzemská centrální banka ve čtvrtek nastavení měnové politiky nezměnila, a to navzdory inflaci, která stále levituje okolo šestnácti procent. Národní bance pomáhá návrat investorské asertivity, který způsobuje markantní posilování koruny a umožňuje tak ČNB nerušeně pokračovat ve svém spíše holubičím postoji.
Centrální banka je poměrně optimisticky naladěná a instinktivně spoléhá na rapidní dezinflaci během letoška. Za mírně pozitivní lze považovat skutečnost, že bankovní rada prozatím odmítá variantu sazby snižovat a zůstává připravena držet je delší dobu na současných úrovních.
Trhy vstoupily od začátku roku do fáze obtížně pochopitelného triumfalismu. Inflace sice zpomaluje, centrální banky však pokračují v pevně nastoleném kurzu. Kurzy aktiv se tak odtrhly od fundamentů. Navíc platí, že euforické ocenění finančních instrumentů působí proinflačně, a bankéři tak mohou intervenovat proti. V takovém momentě se širší korekce jeví jako takřka nevyhnutelná.
