Tak to ovšem není, protože při výpočtu celkové inflace statistici pracují s konceptem tržního, ale především imputovaného nájemného. Imputované nájemné je teoretický nájem, který by si majitel bytu platil sám sobě. Aktuální strukturu imputovaného nájemného, které má 8,7 procent váhu při výpočtu celkové inflace, podle statistického úřadu tvoří vedle cen nemovitostí z 92 procent index cen stavebních prací, index cen materiálových vstupů a index cen úhrad placených v bytech a bytových družstvech. Tyto tři indexy zahrnují především nabídkové tlaky na růst cen bydlení. Pouze osm procent imputovaného nájemného je tvořeno indexem cen nákupů nových nemovitostí určených k bydlení, který převážně reflektuje poptávkové tlaky. To, že ceny nemovitostí rostou poměrně rychle, se tak do celkové inflace promítá jen velmi omezeně.
Podobný přístup nižšího vlivu cen nemovitostí na celkovou inflaci zvolilo i Švédsko. Jedním argumentem ve prospěch tohoto přístupu je, že nákup nemovitosti je investicí nikoliv spotřebou, proto by měl mít růst cen nemovitostí nižší vliv na index spotřebitelských cen CPI.
