Stará židovská legenda praví, že tíha světa spočívá na 36 spravedlivých, bez nichž by svět nemohl existovat. Každé jejich dobré i zlé chování neustále vyvažuje rovnováhu nad kolapsem lidstva, které by bez nich zaniklo. Vtip je ovšem v tom, že ani oni o sobě nevědí, že k oněm spravedlivým patří. Může to tedy být kdokoli z nás.
V minulých týdnech se v tisku objevily informace o akci ruských agentů, kteří na našem území v roce 2014 vyhodili do povětří muniční sklad, a tyto informace vedly k dalekosáhlým změnám v naší zahraniční politice, což se stalo k radosti mnohých a k naštvání mnohých jiných. Ty informace nespadly novinářům jen tak z nebes, dostali je od někoho z tajných služeb, protože ten někdo se bál, že případ bude zameten pod koberec. A takových případů, které někdo pod koberec zamést dokázal, je spousta.
O tom, že ta obava tam byla, svědčí i slova nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který minulý týden odstoupil. Ten k celému případu řekl: „Nelze vyloučit, že trestní řízení skončí odložením věci. Pokud se nám nepodaří oba podezřelé vyslechnout nebo zajistit jejich přítomnost. Takový je zákonný postup.“
Zde tedy zasáhl první spravedlivý a my jeho jméno neznáme. Z obavy, že případ bude odložen nebo jinak smeten ze stolu, předal informace novinářům. Něčeho takového se samozřejmě ani ředitel, ani jiný pracovník tajné služby nesmí dopustit. K tomuto porušení služební povinnosti ho může vést jediný důvod – rozhlédne se kolem sebe a usoudí, že je obklopen nespravedlivými. A on sám se – jakožto spravedlivý – rozhodne k činu, který nemá oporu ve světském právu, ale je veden vyšším zájmem.
Ani někteří politici se nedomnívali, že mediální dopad kauzy bude tak ohromný. Ministr vnitra Hamáček se o vrbětické kauze dozvěděl nejpozději 7. 4. na zasedání výboru pro zpravodajskou činnost. Nicméně ještě 12. 4. plánoval cestu do Moskvy pro Sputnik V. Teprve až na schůzce 15. 4. mu šéfové zpravodajských služeb vysvětlili, že nikam letět nemůže.
Poté co Hamáček začal tvrdit, že celá cesta byla pouze krycí manévr, objevil se druhý spravedlivý. Jmenuje se Janek Kroupa a tento reportér oznámil, že ministr vnitra chtěl celou kauzu ve spolupráci s Rusy ututlat. Toto nařčení Jana Hamáčka z vlastizrady podložil vlastním názorem, že letět za této situace do Moskvy je vlastizrada vlastně už sama o sobě.
První spravedlivý přináší tvrzení, které nemůžeme ověřit. Druhý spravedlivý přináší tvrzení, pro které nemáme důkaz. Oba jsou snad vedeni dobrým úmyslem. Ale jak bylo řečeno na začátku – ani jeden z nich doopravdy nemůže vědět, zda mezi ty spravedlivé skutečně patří.
