Jan Palaščák: Pět kroků z energetické krize v Česku

Nedostatek energií

Nedostatek energií Zdroj: ČTK

Současná energetická krize, se kterou se potýká nejenom Česká republika a Evropa, ale celý svět, má několik příčin. Za rostoucí ceny energií může oživení ekonomiky po pandemii, zdražení emisních povolenek i tenčící se zásoby plynu. Jak se z ní ale dostat ven? 

1) Efektivně pomoci klientům padlých obchodníků s energiemi

Při pomoci odběratelům je zásadní neposlat do bankrotu celý český stát. Přesně k tomu bychom nakročili, pokud bychom zrovna nyní začali ohrožovat nejdůležitější daňový pilíř – DPH. Nechť se daně – či lépe složená daňová kvóta – nezvyšují, ale ani nesnižují na nejméně vhodném místě a v nejméně vhodný čas. Je to klišé, ale nyní opravdu pomůže také informování a vysvětlování.

Lídr koalice Spolu Petr Fiala hezky uvedl, že lidé jsou zvyklí „za energii platit, ale také vědí, že ji vždycky nějak dostanou“. Tady by bylo dobré navázat osvětou, že elektřina stejně jako potraviny není ani náhodou veřejným statkem, je rivalitní a nemá nulové mezní náklady. Lidé se tedy o výrobu elektřiny mohou postarat sami, vytvořit energetické komunity a nečekat jen na to, že to zařídí rada starších na centrálním plánovacím úřadě.

Veřejným statkem je energetická bezpečnost. Prosím bezpečnost, ne soběstačnost, opět platí pro energie i potraviny. Erár nemá na rozdávání, inflační koktejl je zase o něco výbušnější, pomoc postiženým by proto měla být adresná a jít cestou fungujících sociálních sítí.

Video placeholde
Proč rostou ceny energií? • Videohub

2) Změnit regulaci, aby se situace neopakovala

Především je třeba podívat se na stávající regulaci, tu vytěžit a až pak dávat úředníkům nové pravomoci. Energetický regulační úřad i přes snahu jednotlivců v aktuální krizi selhává, na pád Bohemia Energy i dalších obchodníků se jen dívá a s křížkem po funuse obeslal absurdně přes čtyři sta subjektů s dotazem, jestli mají nakoupeno.

Úřad také z minulosti může vědět, že šmejdské firmy se pod různými názvy stále vracejí, ale se stejnými osobami, vazbami a velkoobchodními partnery v pozadí. Jenže ty úřad dlouhodobě toleroval, a i proto je nyní trh tak koncentrován. Je čas na důkladnou kontrolu úřadu například z NKÚ, personální obměnu a teprve poté na novou regulaci.

3) Zvýšit energetickou bezpečnost Česka

Dnešní situace dobře ukazuje rozdíl mezi energetickou bezpečností Česka a bezpečností jednotlivých domácností nebo podniků. Zatímco energetická bezpečnost státu se nyní nezdá být přímo ohrožena, řadě domácností hrozí propad do „energetické chudoby“, což lze vnímat jako synonymum ztráty energetické bezpečnosti dané domácnosti. Řada podniků nejen soukromých, ale i municipálních nemá nakoupené energie na příští rok, ať už vlivem úpadku dodavatele, nebo vlastní liknavosti.

U podniků to může ohrožovat jejich konkurenceschopnost, což můžeme pro změnu označit za ztrátu energetické bezpečnosti podniku. Proto je energeticky bezpečné Česko takové, kde jsou bezpečné domácnosti, komunity, podniky, municipality, tedy Česko s energetikou decentralizovanou a nezávislou na jednom velkém zdroji či dodavateli energií.

4) Prosadit jádro v Evropě

Je třeba rychle navázat aktivní spolupráci s Francií na přípravě předsednictví EU, které Česko bude již za osm měsíců přebírat právě od této jaderné velmoci. „Agenda setting“ je vždy zásadní, a proto téma zařazení jádra do taxonomie – a to v dlouhodobé podobě, nejen jako přechodně akceptovaný nízkoemisní zdroj – nyní z agendy nesmí zmizet a nepochybně je to český národní zájem.

Abychom byli důstojnými lídry tohoto požadavku během našeho předsednictví, měli bychom přijít s komplexnějším programem pro klima a energetiku, například se třemi prioritami: 1) jádro do taxonomie, 2) uhlíkově neutrální zemědělství, 3) uhlíkové clo.

5) Dosáhnout na levnější energie už tuto zimu

Tady se rýsuje diplomatický rébus. Zatímco pro prosazení jádra potřebujeme jako spojence Francii, klíč k levnějším energiím již během této zimy leží hlavně mezi Německem a Ruskem. Je třeba Německo přátelsky konfrontovat s tím, že nejen naši občané nemohou rozumět tomu, proč Nord Stream 2, patnáct let plánovaný a budovaný projekt s účastí bývalého dvojnásobného německého premiéra Gerharda Schrödera, nyní v krajně nevhodné situaci čeká na razítka německých či evropských úřadů.

Autor je majitel Amper Holdingu