Plánované odpuštění daně z přidané hodnoty na energie z 21 procent na nulu dopadne z velké části i na města a obce. Z vládního materiálu vyplývá, že prominutí daně vyjde měsíčně na zhruba 2,1 miliardy korun, z čehož zhruba 800 milionů, tedy 37,5 procenta, zaplatí obce. Listopadové a prosincové prominutí daně tak pro ně znamená sekeru ve výši 1,6 miliardy korun. Svaz měst a obcí považuje vládní kroky za nekoncepční, daňoví experti dokonce za protizákonné.
Vláda zrušením DPH u energií reaguje na jejich dramatický růst na burze, který se postupně promítá i do cen dodavatelů. Někteří velcí dodavatelé jako Bohemia Energy už tlak cen dokonce neustáli a museli skončit s podnikáním. Další se přidávají.
Generální pardon, který domácnostem ušetří v průměru stokoruny měsíčně, se ale nelíbí městům. „Chápeme vážnost situace a i to, že je těm nejchudším domácnostem určitě potřeba finančně pomoci. Nepodporujeme ale nesystematické kroky, které ani neprošly legislativním procesem a nebyly s námi konzultovány, přestože dopad na obce bude v miliardách korun,“ říká výkonná ředitelka Svazu měst a obcí České republiky Radka Vladyková s tím, že na podobné nesystematické kroky svaz upozorňuje dlouhodobě.
Daňaři z poradenských společností se navíc domnívají, že odpuštění daně nemá oporu v daňovém řádu. „Nejenže je v rozporu s unijní směrnicí o DPH, ale jsme si jistí, že daňový řád s takovým opatřením nepočítá. Oproti respirátorům, u nichž vláda DPH také prominula, navíc nelze hovořit jako o reakci na mimořádnou a už vůbec ne živelní událost,“ má jasno například šéf poradenské firmy Deloitte Josef Kotrba.
Ministerstvo financí se ale domnívá, že opatření daňovému řádu odpovídá. „Aktuální a předpokládaný růst cen energií, který zásadním způsobem zasahuje do rodinných rozpočtů domácností, představuje nepochybně mimořádnou ekonomickou situaci,“ napsala na dotaz deníku E15 ministryně financí Alena Schillerová.
„Co se týče souladu s legislativou EU, Česká republika ještě před nabytím účinnosti generálního pardonu požádá o možnost aplikace nulové sazby DPH evropského komisaře pro hospodářství. Očekávám, že této žádosti bude s ohledem na celoevropský rozsah problému vyhověno, a Česko díky tomu bude moci od prvního ledna navázat na tento dočasný pardon novelou zákona o DPH,“ dodala.
Jenže podpora novely zákona o DPH vůbec není jistá. Musela by ji schválit sněmovna, v níž současná vláda už nemá většinu. Kandidát na premiéra Petr Fiala z ODS přitom toto opatření kritizuje. „Jsou lepší cesty. Jedna z nich je pomoc těm, kteří se teď dostanou do problémů, což je příspěvek na bydlení,“ uvedl Fiala v nedělních Otázkách Václava Moravce s tím, že je potřeba hledat další kroky, které budou ceny držet ve střednědobém horizontu pod kontrolou.
Pokud od ledna k seškrtání DPH na plyn a elektřinu skutečně dojde a bude trvat celý rok, města a obce podle vládního materiálu přijdou o 9,4 miliardy, státní rozpočet pak o dalších 15,6 miliardy.
Dodavatelé si mezitím s vládními kroky nevědí rady „Ohledně našeho postupu se rozhodneme až podle konečného znění rozhodnutí ministryně financí a případného konkrétního návrhu změny zákona. V tuto chvíli analyzujeme možné varianty a systémová řešení. Nicméně určitě budeme postupovat v souladu s legislativou,“ zdůrazňuje mluvčí společnosti E.ON Martina Slavíková.
Podobně se vyjádřil i ČEZ. „Čekáme na finále legislativy, abychom měli jasné zadání, jak upravit naše systémy,“ sdělil mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
