Španělský exministr zemědělství Miguel Arias Canete bude šéfovat novému rezortu klimatické akce a energetiky.
Z pohledu energetického byznysu dává spojení logiku. Klimatická politika úzce souvisí s tím, z čeho a jak se v Evropě vyrábí a dováží energie.
Pokud energetické společnosti požadují třeba urychlenou reformu trhu s emisními povolenkami, která by alespoň trochu zvedla ceny elektřiny a snad oživila i dnes zbytečně investované miliardy do plynových elektráren, bude jim více přáno sluchu. Neboť pro reformu povolenek, patřící dříve pod rezort klimatu, teď bude možné snadněji argumentovat třeba energetickou bezpečností, která zase bývala v kompetenci energetického komisaře.
Zároveň ale změna znamená, že Evropa ztratí silný hlas v globální debatě o omezování emisí. Komisařka pro klima si nemusela brát servítky, když pasovala Evropu do role spasitele světa.
Venku byla za proroka, doma si vymyslela pohádku o tom, jak boj s klimatickou změnou nakopne evropskou ekonomiku.
Canete si, s energetickými koncerny za zády, něco takového nebude moci dovolit. Juncker po něm spasitelství ani nežádá.
Globální boj s klimatickou změnou mu ve jmenovacím dopise zařadili až na poslední místo v seznamu pracovních úkolů.
