To je ale jen první pohled. Ve skutečnosti nemají žádný důvod k radosti ani vláda, ani vedení ODS. Topolánkovým nástupcům by přineslo větší úlevu to, co se nepodařilo – posadit bývalého premiéra do čela Mezinárodní energetické agentury. Byl by pak sice vlivnější, ale také závislejší. Potřeboval by podporu vlády. Možná by se také více přiučil tomu, co nikdy příliš neovládal – diplomatickému jednání.
Takhle musejí ministři počítat spíše s tím, že jim bude pořád dokola bušit na dveře muž, který při řešení plynové krize vyjednával za celou Evropu i s Vladimirem Putinem, a bude žádat třeba povolenky. A bude přitom slyšet. To zase Topolánek umí velmi dobře.
I když to tak možná nevypadá, pro Topolánka samotného je ovšem české teplárenství lepší volbou než IEA. Určitě cítí, že může pro tento obor něco důležitého udělat právě v době, kdy se rozhoduje o jeho budoucnosti. Buď tu zůstane centrální zásobování teplem, jejž preferují ti, kteří Topolánka povolali, nebo zvítězí malé lokální zdroje. Tento boj se pro někdejšího nástupce Václava Klause v ODS hodí mnohem více než parlamentní handrkování.
Teplárny se obávají vysokých cen uhlí, nedostatečného přídělu povolenek i toho, že stát bude navzdory rétorice reálně podporovat právě malé zdroje tepla. Zaznívají slova o krizi teplárenství. A vzpomeňme si, v krizových situacích býval Topolánek jako politý živou vodou, zatímco rutinní politika ho ukolébávala. Je možné na to spoléhat i nyní?
Byznysmeni jako Daniel Křetínský, jenž se nepřímo zasloužil o Topolánkovu nominaci na nový post, každopádně udělali krok, který má z jejich pohledu logiku. I kdyby se na Topolánka valilo (třeba kvůli Marku Dalíkovi) ještě více špíny, jeho nástupci ve vládě ho ignorovat nemohou. Argumenty teplárníků dříve mnohdy zapadly, teď mají naději, že se to bude dít mnohem méně.
Pořád je možné nad těmito argumenty mávnout rukou jako nad lobbingem jedné dílčí zájmové skupiny. Ale v kombinaci s hrozbou rostoucích cen tepla se rodí výbušný koktejl, který nemusí být příjemný ani zastáncům zachování limitů těžby uhlí, ani těžařským společnostem. Takový duel Tykač – Topolánek o ceny uhlí může vypadat zajímavě. Žádný důchod na Vysočině na tohoto expremiéra zjevně nečeká.
