Postačila k tomu pravidelná debata o úpravě programu. Vystoupení na toto téma trvala přes čtyři a půl hodiny, k ničemu jinému už se sněmovna nedostala. Schůze, jak jinak, byla přerušena. Do příštího úterý. Pokračovat má sice podle původního plánu, hnutí ANO však uvažuje o svolání mimořádného jednání. Právě ke schvalování evidence tržeb. Pokud vám předchozí řádky připadají jako vystřižené z Kroniky města Kocourkova, je to samozřejmě podobnost čistě náhodná.
Jistě, posledně uvedený příklad se zbylým dvěma poněkud vymyká. Pravicové strany obstrukce při schvalování elektronické evidence tržeb předem ohlásily. A ministr financí Andrej Babiš vládě zavařil tím, že předpokládaný výnos ze zmíněného opatření zakalkuloval do návrhu příjmů státního rozpočtu na příští rok. Jedná se sice vzhledem k celkovým rozpočtovým číslům o pakatel dvou miliard korun, ale problém to bezesporu je. Návrh rozpočtu se má schvalovat 9. prosince a až dosud bylo pravidlem, že v plánu státních financí nesmí být na příjmové straně zanesena žádná nezaručená částka.
Jestli se ke kýženým miliardám vládní koalice dopracuje přes mimořádnou schůzi, přitom není jisté. Jak říká novopečený šéf TOP 09 Miroslav Kalousek: „Máme lyže a výcvik.“ Čímž míní, že pravice dokáže blokovat schválení zákona o EET třeba až do konce volebního období.
Obstrukce je samozřejmě zcela legitimní záležitost, opozice na ni má právo. Jestli je toto právo možné uplatňovat způsobem, který naprosto paralyzuje jednání sněmovny, je otázka. Možná natolik kardinální, že by se odpovědí měl zabývat Ústavní soud. I selský rozum napovídá, že není možné, aby se většina nemohla prosadit. Ostatně stojí to i v ústavě. Ta zaručuje politická rozhodnutí podle vůle většiny při zachování ochrany menšin. Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb žádnou menšinu, zvláště onu parlamentní, ani zdaleka neohrožuje.
Babiš označil zavedení elektronické evidence tržeb za vlajkovou loď svého tažení proti daňovým únikům.
Mluví o ní už opravdu dlouho, podnikatelé, na které má zákon dopadnout, už se s jejím zavedením až na vzácné výjimky v podstatě smířili. Takže ať si pravicová opozice říká, co chce, o samotnou normu v jejím boji ani tak nejde. Jde v první řadě o to, jak shodit ministra financí, jak to nandat Babišovi.