Není to nadsázka. Lehká předehra k agitaci před krajskými a senátními volbami i předčasně odstartované prezidentské tažení naznačují, že trojí volby, jejichž kampaň do poloviny října pojede paralelně, budou ještě větším cirkusem, než jsme doufali. A nic myšlenkově náročného nás docela jistě nečeká.
V září, jak naznačuje jednání senátních výborů z tohoto týdne, se vrátí do dolní komory parlamentu zákon o církevních restitucích. To je velká příležitost jak pro Věci veřejné, tak pro sociální demokracii. Poslanec Michal Babák se možná vrátí ke své pětačtyřicetistránkové filipice, ale to lidi, kteří nikdy nezavítají do sněmovny, zas tolik trápit nemusí. Na billboardy je ten text nepoužitelný. To Lidový dům uchopil téma kreativněji. Billboard, na němž ruka v modrém obleku předává pytel s penězi do ruky preláta s textem „134 miliard chtějí ODS a TOP 09 darovat církvím“, mluví za všechno. Pokud se pamětníkům vybaví plakáty z kraje padesátých let se slogany „Cholera, mor, mravenci – Trumanovi spojenci“, ubírají se jejich asociace správným směrem.
Nad obyčej tvrdý bude letos i boj v sedmadvaceti senátních obvodech. Občanským demokratům i socialistům jde o hodně. Ti první mohou hodně ztratit, jejich senátorskému klubu hrozí citelné oslabení. Naopak ČSSD, která obhajuje minimum mandátů, žije očekáváním, že by mohla v horní komoře parlamentu získat až ústavní většinu, a tím pádem paralyzovat anebo notně zkomplikovat práci vládní většiny až do sněmovních voleb. Volební argumenty mířící na první signální soustavu tak bezpochyby nebudou jen výsadou levice. Vytáhne je i pravice. Odhadem: kauza Rath, tunelování nemocnic a tak dál.
Alespoň minimální naději na kultivovanou debatu skýtala prezidentská volba. Chyba lávky. Slyšíme řeči o tom, kdo a kdy musel či musí otáčet každý groš, komu vypadnou při debatě zuby a kdo by zasloužil políček. Případně dojde ještě na floskule o tom, že veřejnost by měla být více vtažena do rozhodování a měla by mít možnost podílet se na tvorbě politiky.
O čem mluvit by přitom bylo. Na jedno volné pracovní místo se tlačí dvanáct uchazečů. Poprvé od roku 1993 se meziročně snížil čistý příjem na jednoho člena domácnosti, ministerstvo financí přiznává, že taktika zvyšování daní selhala. Tvrdým faktům se ale politici vyhýbají. Museli by předestřít věrohodnou koncepci řešení problémů. Tu evidentně nemají.
