Jana Havligerová: Trnitá cesta k méně divokým volbám

Andrej babiš

Andrej babiš Zdroj: ctk

Přískoky vpřed. Vládní koalice se pomalu sune ke změně předpisů pro volby. A to přesto, že šéf hnutí ANO si osvojil tvrzení některých komentátorů a připravovanou novelu označuje za Lex Babiš. Tedy zákon zaměřený proti jeho politické frakci. Nová pravidla mají platit až od roku 2017 a otázka je, jestli předloha, s níž přišli na vládu ministři Chovanec a Dienstbier, skutečně nepotřebuje další a hlubší debatu.

Ne kvůli Babišovi, ale proto, že stále nabízí a otevírá cesty, kterými je možné se vyhnout očím, jež by měly toky peněz určených na volby kontrolovat. Návrh nově definuje kampaň jako období ode dne, kdy se vyhlásí datum voleb, do chvíle vyhlášení jejich výsledku.

Předtím ani potom podle zákona volební kampaň neběží. Už tohle ustanovení je problematické. V těchto dnech to vidíme na vlastní oči. Premiér a šéf ČSSD v pondělí pózoval v kamenolomu v Mokré na Brněnsku, lidovecký ministr kultury na Zlínsku zhlédl místo, kde se má stavět zvonice. Ministryně práce v té době jednala s odbory v Třineckých železárnách, ministr průmyslu na severu Čech hasil hrozící malér s těžebními limity. A to krajské volby budou až za rok.

Heslem dne se stalo „Koukej, ať jsi vidět v médiích“. Marketingové strategie politických stran dospěly do fáze, kdy se volební kampaň vede permanentně. Obzvlášť to platí o nových médiích. To novela nijak neřeší, ono je to také nejspíš prakticky neřešitelné. Omezit výjezdy vládě nebo poslancům? Těžko. Snad by mohl zákon politikům zakázat alespoň „selfíčka“.

Situace podobná té po prezidentských volbách, kdy Zemanův štáb zveřejnil část sponzorů až poté, co se nová hlava státu usídlila na Hradě, by se už opakovat neměla

Diskutabilní je také záměr zřídit nový Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Nejde ani tak o jeho samotnou existenci, ale o případný způsob výběru jeho členů.

Naproti tomu nastavení finančních limitů na volební kampaně a také pro dary od fyzických a právnických osob je přes všechny výhrady určitě pokrokem. Stejně jako nařízení používat transparentní bankovní účty, vykazovat podrobnější přehledy příjmů a výdajů ve výročních zprávách či obměňovat auditora.

Situace podobná té po prezidentských volbách, kdy Zemanův štáb zveřejnil část sponzorů až poté, co se nová hlava státu usídlila na Hradě, by se už opakovat neměla. Stejně jako fakt, že bez trestu zůstaly i další volební chyby, které nalezli lidé ze senátního mandátového a imunitního výboru.

O parametrech novely se jistě bude ještě bouřlivě diskutovat v Poslanecké sněmovně. Pozměňovacích návrhů bude habaděj. Zvlášť pokud jde o stanovení finančního stropu pro parlamentní volby.

Pro srovnání: v těch minulých ANO utratilo zhruba 111 milionů korun, ČSSD okolo 90 milionů. Ale menší strany, které mají méně prostředků, utratily o desítky milionů méně. Nově navržený limit soutěž nijak nevyrovnává a jednoznačně dál nahrává velkým stranám. I tak je ale tahle novela potřebná jako sůl.