Jana Havligerová: Vládní taktika pro dobu úpadku

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Možná bychom se měli připravit na to, že se nás bezradná vláda zeptá, jak naložit s novou snahou Evropské unie. Ta chce nasadit ohlávku bezuzdnému utrácení, které zdevastovalo účty v eurozóně. Jistě, nepropadly mu jen státy, kde se nakupuje za eura. Ovšem smlouva, která by za lehkost bytí trestala, bude téměř jistě platit právě jen pro ty, kteří euro mají. A to Česku ještě hodně dlouho nehrozí.

Prohlášení vlády, centrální banky a nakonec i Hradu jsou v tomto případě vzácně shodná a hlavně jednoznačná. Tak na co se nás to vlastně vláda, přesněji řečeno dvě vládní strany ODS a Věci veřejné, chtějí ptát? Co by bylo, kdyby…? Za pět deset let? Úsměvné, zbytečné, iracionální. Každý ať si vybere dle svého gusta.

O referendu se však docela jistě bude vášnivě diskutovat. Dobré důvody k tomu mají všechny parlamentní strany. Proč se lidového hlasování tak plamenně zastává ODS, je čitelné. Když se předsednictví strany ujal Petr Nečas, euroskeptické křídlo posílilo. A když jde o EU, lépe řečeno o šanci, jak ji elegantně obejít, hodí se i jindy zatracované referendum. Jako stálý institut by ho občanští demokraté do ústavy nepustili ani omylem, plebiscit ad hoc se ale hodí.

Věci veřejné jsou pro. Jejich politické krédo už delší dobu zní: dej lidu to, co chce, a on tě bude milovat. V případě VV tedy spíš o něco méně nesnášet. Navíc referenda, i když teď už nikoli závazná, pořádají VV pro své straníky a sympatizanty docela často. O to hůře by Bárta s Johnem zdůvodňovali, proč totéž potěšení nedopřát národu.

Debata, která nás čeká, se nakonec bude hodit i TOP 09, i když je proti referendu. V tomto případě platí pro vládní strany společný jmenovatel – odvést pozornost od skutečných problémů.

Stranou pochopitelně nezůstane ani opozice. Bylo by trestuhodné nevyužít situace, do níž se vláda vmanévrovala. Sociální demokraté už také ohlásili, že pro referendum samozřejmě jsou. Jak ale jinak, budou se snažit prosadit ne jednorázový zákon, nýbrž návrh zákona o obecném referendu. V rukou mají dobrý trumf. Bez hlasů socialistů se nic nepohne. I pro schválení jediného referenda je potřebná ústavní většina. Bez TOP 09 jí lze dosáhnout buď se socialisty, nebo s komunisty. Jinak ne.

Vychází z toho jediné. Bez ohledu na ekonomickou situaci, která velí použít spíš rozum a argumenty, vláda zvolila jinou taktiku, v dobách hrozícího úpadku ostatně osvědčenou. Chléb a hry. To přece musí vyjít. Na chléb asi ještě dojde, ale hry, a to na té nejvyšší úrovni, už vláda nabízí hned dvě. Přímou volbu prezidenta a teď i referendum. Při troše štěstí se mohou obě možnosti sejít někdy na začátku příštího roku.