Jaromír Gec: Pokles sazeb jen tak nenastane

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: E15 Dominik Kučera

Inflační očekávání se v poslední době stala klíčovým tématem v souvislosti s dalším směřováním domácí měnové politiky. Ekonomické rozhodování je totiž do značné míry ovlivňováno reálnými úrokovými sazbami, které jsou výslednicí nominálních úrokových sazeb a právě očekávané inflace.

Samotná inflační očekávání jsou nepozorovaná. Složitost měření jejich skutečné výše dobře ilustrují výrazně odlišné výsledky dvou šetření, která provádí ČNB. Zatímco osmnáct oslovených analytiků finančního trhu se v průměru domnívá, že meziroční inflace bude v ročním horizontu na 6,2 procenta a v tom tříletém na 2,7 procenta, průzkum mezi 150 nefinančními podniky očekává v obdobném horizontu 10,3 procenta, respektive 7,5 procenta. Historicky sice ani jedna z metrik není v předvídání budoucí inflace nijak zvlášť úspěšná, nepatrně menší odchylky (o 0,1 procentního bodu) od skutečnosti však v obou horizontech v minulosti nabízel průzkum mezi analytiky. Dosud však od sebe obě šetření nikdy nebyla tak vzdálená jako v letošním roce, a tak je z nich složité učinit jednoznačný závěr.

Na očekávanou změnu cen v následujících třech měsících jsou dotazovány domácí firmy také v rámci konjunkturálního průzkumu Evropské komise. Zde se zatím nedá hovořit o dostatečně silném poklesu, který by indikoval rychlý návrat inflace k cíli. V říjnu očekávání s výjimkou průmyslu výrazně vzrostla a nacházela se vysoko nad dlouhodobými průměry, byť ve srovnání s vrcholem ve druhém čtvrtletí letošního roku na úrovních o něco nižších.

Z(a)tracená čísla 16. díl - Pád cen bytů

Video placeholde
• Videohub

Inflační očekávání se v rámci konjunkturálního šetření zjišťují i u spotřebitelů. U nich je v ročním horizontu již patrný ve srovnání s březnovým maximem výrazný posun směrem dolů. Stále se ale nacházejí 0,4 směrodatné odchylky nad dlouhodobým průměrem. Že je pro domácí spotřebitele inflace v současnosti hlavním problémem, indikuje také Eurobarometr, což není vzhledem k masivnímu přebytku vkladů nad úvěry u českých domácností úplně překvapivé. V letním šetření jako jeden ze dvou hlavních problémů, kterým naše země čelí, uvedlo růst cen a životních nákladů hned 67 procent respondentů, což je třetí nejvyšší hodnota v EU, těsně za Litvou a Slovenskem.

Celkově citovaná šetření poukazují na riziko pokračujících zvýšených inflačních očekávání. I proto nelze vyloučit výrazné lednové přecenění, ke kterému se navíc do celkové inflace na začátku roku přidá ještě odeznění efektu úspor ného tarifu, který meziroční inflaci dočasně snižuje (dle propočtů ČSÚ o 3,5 procentního bodu). Trhem v současnosti očekávané snížení úrokových sazeb ČNB v horizontu tří měsíců se tak z mého pohledu jeví jako předčasné.

Autor je ekonom Komerční banky